11. února 15:00
Tomáš ZatloukalByl to turnaj, co katapultoval Juraje Slafkovského do role favorita pro draft roku 2022. A skutečně, Montreal Canadiens před necelými čtyřmi lety ukázali na košického čahouna, který coby teenager zušlechťoval svůj hokejový kumšt třeba i v Hradci Králové, jako na toho zcela prvního. Pod pěti kruhy se tehdy prodal tak přesvědčivě, že nešlo odolat. Obzvlášť když se o jeho dlouho nejvážnější konkurenci Shaneu Wrightovi objevily různé pochybnosti. V Číně naskočila vycházející slovenská star k sedmi zápasům a dala stejný počet gólů. Teď startuje, v 21 letech, na svých druhých hrách. S 257 starty v NHL na kontě.
Je to už jiný hráč.
A je to v Miláně také jiný turnaj. "Nejlepší proti nejlepším," ví.
Že by se Slafkovskému měly povést obdobné gólové hody, které "bratom" vynesly bronzovou placku a jemu samotnému, v pouhých sedmnácti letech, cenu pro nejužitečnějšího plejera olympiády?
Naděje je vždycky, ale on sám dobře ví, že nevstupuje podruhé do stejné řeky.
Že ho čeká o poznání kvalitnější akce, soupisky jsou natřískané, v klecích uznávaní machři. Že bude mít náročnější misi, včetně vypořádání se s rolí hlavního tahouna. A že mu minule dosti přála štěstěna, což i glosoval slovy o tom, že mu to tam spadlo i z bufetu.
I klika každopádně dělá kanonýra.
Co naopak musí Slafkovského povzbudit, je vědomí, že se fyzicky a hlavně herně posunul. Vyspěl, směrem k větší všestrannosti. A navíc mu svědčí i svérázná povaha, díky které se nenechává svazovat očekáváními.
"Víte, my jsme naštěstí malá země. Nejsme Kanada, ta pozornost, které čelím, zkrátka není stejná," hlásil v Santagiulia Areně po pondělním tréninku.
K bedlivě sledovanému turnaji přistupuje jednoduše: "Chci odvést ty nejlepší možné výkony, co dovedu, tak prosté to je. Rád bych pomohl mančaftu a byl tou nejlepší verzí sebe sama. Snad se mi podaří přispět k našim výhrám."
Ty budou nejspíše vzácnou komoditou, Slovensko nepatří ani do druhého sledu favoritů, postup do medailových bojů by byl na úrovni senzace.
To ale neznamená, že Slafkovský o dalším cenném kovu, v Pekingu se o něj postaral dvěma zásahy v bronzové bitvě se Švédy, nemůže snít... Moc by si přál zažít se svými krajany další magickou jízdu, byť podmínky jsou v mnoha aspektech mnohem tvrdší.
Co by k takovému úspěchu mohlo pomoct? "Snad se na mě soupeři až tolik nezaměří," doufá v rozhovoru pro NHL.com s pro něj typickou nadsázkou, že se mu tu a tam "zdarma" otevře prostor a on prodá svou mimořádnou ofenzivní kvalitu.
Přiletěl se solidní vizitkou, v této sezoně NHL je na 21 trefách (nový osobák) a 45 bodech, produktivnější forvardy mají Habs jen tři.
Pak vážněji podotkne: "Rád bych byl rozdílovým hráčem, a vím, že jestli se mám takovým stát, budu potřebovat obstát proti nejlepším lajnám protivníků. Budu se snažit jim zavařit a dát pár gólů."
Kolik těch branek bude? Tipujte v komentářích...