Báječné časy habána Klapky. Opakovaně spasil Calgary, okouzlil (nejen) experty

Kvartet bodů za posledních pět mačů? Forma, kterou by bralo i leckteré eso NHL. Jenže se jí může pyšnit, byť to vzhledem ke své sympatické skromnosti jistojistě neudělá, český čahoun Adam Klapka. Borec ze čtvrté lajny, co kolikrát neodbruslí ani deset minut za večer. Naposledy nastartoval obrat Flames gólem i tím, že si vynutil faul, a opět vykřesal jiskry naděje na postup do play-off.

Klapka?

Čtyřiadvacet roků, dva metry a tři centimetry, přes metrák váhy. A minimum zkušeností s NHL, vždyť ještě před pár týdny patřil do škatulky “farmář, co se hodí na občasnou výpomoc”.

Jenže teď se v zámoří kdekdo ptá, proč pražského rodáka nenechá kouč Ryan Huska hrát mnohem víc.

Vždyť kromě důrazu, kterým už zaujal dříve, baví Klapka, vychovaný pro profihokej Slavií, také rychlostí, tahem na branku i přesnou koncovkou.

Je to týden, co se psalo o jeho výkonu proti coloradským Lavinám jako o životním zápase. Klapka se blýskl bilancí 1+1, byl u obou tref svého klubu, to kvůli němu došel mač k dělbě bodů. Nešlo o ojedinělý výstřel, následovaly další tři zápisy do statistik.

A třeba novinář Darren Haynes smeká:  “Svými posledními výkony odpovídá Klapka na otázku, na jakou má v NHL lajnu.”

Na lepší než tu bourací s pořadovým číslem 4: “Na někoho, kdo měří přes dva metry, je jeho rychlost rozdílová. Navíc je šikovný s pukem a má tvrdou ránu. A to nemluvím o jeho hře do těla. Rozhodně vypadá jako hokejista, co má na mnohem víc než čtvrtou brázdu.”

Tohle by se Klapkovi poslouchalo dobře, I když by stejně zase odvedl řeč jinam. A raději vyzdvihoval spoluhráče či týmový výkon.

Jako po veledůležitém vítězství nad San Jose Sharks.

“Nakonec jsme našli cestu jak uspět a to je nejdůležitější,” pojmenoval způsob, jakým Calgary vyhrálo. Že tu stezku prorazil sám během jedné minuty a 35 sekund třetí třetiny? Na tom podle jeho soudu nesejde.

Během oněch 95 vteřin stihl gól, když zakončil akci patrně největšího tahouna Plamenů za poslední týdny Nazema Kadriho a navíc se na něm soupeř vyfauloval.

Klapka, který v jednu chvíli měl blízko k ukončení kariéry (před lety zvažoval, zda radši nebude pomáhat tátovi ve sklářské firmě), poukázal na jiného hrdinu.

Na Dustina Wolfa, který naplňuje mezi třemi tyčemi svůj potenciál a roste v gólmanskou superstar. “Vytáhl pár haškovských zákroků. Je neskutečný a já jsem za něj hodně rád. Podle mě by mohl být nováčkem roku.”

Když už přece jen pohovoří o sobě, odvolává se na přízeň paní štěstěny a nedělá ze své hry raketovou vědu. “Prostě jsem vystřelil na branku a měl jsem kliku, že to prošlo,” povídal nedávno. 

Po gólech se až nevěřícně usmívá, blažený, že tohle je realita. Že skutečně hraje NHL a je tam platný. Jestli jste hledali v tomto ročníku příběh, co zahřeje, tak je to, nejen kvůli klubové příslušnosti, tenhle.

Co se aktuálně za mořem řeší, je nejen Wolfův, ale už i Klapkův výkonnostní strop.

Když jde kanadskému klubu o nejvíc, naznačuje, že by zasloužil více času na ledě než jen v průměru osmi a půl minutové štěky.

V Calgary tak řeší příjemnou starost. Z nikdy nedraftovaného borce, kterého si Flames před časem vyhlédli u extraligových Bílých Tygrů z Liberce, se vyklubalo jedno z těch nejpříjemnějších překvapeních sezony.

Huska I GM Craig Conroy si potřebují promyslet, jak dál Klapku rozvíjet, jak mu pomoct ještě víc rozkvést.

Podle analytických údajů už teď umí být v součtu obranné a útočné hry tím nejlepším plejerem Plamenů na place. A Calgary i díky němu může dál snít o postupu do play-off.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter