Blesk, co udeří jednou za 27 let. Když mezi sebou mění rivalové z New Yorku

Od roku 1972 jsou na mapě NHL opět dva kluby z Velkého jablka. Z pulzující megapole na východě USA, skládající se z několika ostrovů. Na tom nejslavnějším, Manhattanu, hrávají už od dvacátých let minulého století Rangers. Zkraje sedmdesátek přibyli Islanders. Rivalita mezi oběma tábory se nezrodila přes noc. Zprvu se nezdráhaly mezi sebou vyměňovat, v prvních měsících existence Islanders se udály rovnou dva obchody. Jak nesmiřitelnost rychle sílila, staly se záhy handly zapovězeny. Vždyť na další trejd se čekalo až do roku 2010. A teď v lednu došlo na historicky čtvrtý "deal".

Ostrované se v sedmdesátých letech usídlili na Long Islandu, kde jsou, po krátkém intermezzu v Brooklynu, dodnes.

Nejslavnější chvíle si užili zkraje osmdesátých let, kdy s mančaftem kolem Mikea Bossyho, Billyho Smitha, Denise Potvina či Bryana Trottiera, čtyřikrát vyhráli Stanley Cup. Byli dynastií... Vítězil s nimi i muž jménem Greg Gilbert.

Třikrát si pochoval stříbrný pohár.

Proč ta zmínka? Gilbert byl v roce 1994 i u zisku hokejového grálu v podání Blueshirts. Je jediným v dějinách, kdo slavil s oběma newyorskými rivaly.

Soky, kteří, použijme slova The Hockey News, šokovali v polovině ledna výměnou Carsona Soucyho. Obchodovali mezi sebou po šestnáctileté odmlce!

Když si odmyslíte ony dva transfery z dob, kdy byli Isles ještě v plenkách a těžko mohli mléčnými zuby věhlasnějšího souseda ohrozit, jde skutečně o raritní záležitost. O blesk, který udeří jednou za 27 let.

Soucy, kterého kouč Patrick Roy nasazuje do třetího obranného páru vedle Scotta Mayfielda, je pro Isles důležitou posilou. Potřebovali stabilizovat zadní řady, kde dlouhodobě chybí Alexander Romanov. 

Vyšel na třetí kolo v letošním draftu.

Tento trejd navazuje na událost z 25. května 2010, kdy Jezdci přivedli za výběr v šesté rundě (posléze využitý k zajištění práv na Tannera Laneho), finského zadáka Jyriho Niemiho.

Že vám ani jeden z těchto plejerů nic neříká? Pak vězte, že nikdy do NHL nezasáhli. Generální manažeři Garth Snow a Glenn Sather neprolomili "tabu" žádnou převratnou záležitostí...

Ani před inaugurační sezonou Islanders (72/73) se nestěhovali hokejisté hvězdného kalibru.

Historicky první obchod byl z hlediska Rangers taktickým kouskem - aby ochránili svůj kádr před choutkami Ostrovanů při rozšiřovacím draftu, poslali jim dva výběry v klasické volence talentů.

Konkrétně v sedmé a osmé rundě. Isles, rukou tehdejšího GM Billa Torreyho, ukázali na dva Denise - Andersena a Desgagnese. Do NHL to nedotáhl ani jeden.

Tím nejpamátnějším datem v historii přestupů mezi newyorskými kluby tak se stal 14. listopad 1972.

Za hotovost se k ligovým nováčkům stěhoval Ron Stewart. Ano, ten Ron Stewart. Trojnásobný vítěz Stanley Cupu! Senzaci tlumí fakt, že už byl za zenitem. Přesněji řečeno, jeho kariéře zvonila hrana.

Bývalé opoře torontských Maple Leafs bylo čtyřicet. Za Isles odehrál 22 mačů, svých posledních mezi mantinely. Přišel jako veterán, mazák, co měl pomoci se novému přírůstku na mapě NHL rozkoukat.

V létě 1973 svou hokejovou pouť ukončil. Se vskutku impozantní vizitkou - k těm třem prstenům pro šampiona věhlasné ligy si připočtěte 1353 zápasů v základní části a dalších 119 v play-off.

Své zkušenosti později prodal jako trenér, jako hlavní kouč krátce vedl i... Rangers.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter