NHL.cz na Facebooku
Brankářský fenomén, spisovatel, ministr, právník i učitel. Ken Dryden podlehl v 78 letech rakovině
7. září 2025, 9:00
Tomáš ZatloukalStihl toho tolik, že by to vydalo na několik význačných životních poutí. Ken Dryden šestkrát vyhrál coby opora montrealských Canadiens Stanley Cup, vystudoval právničinu a praxi se i věnoval, v roli klubové prezidenta šéfoval torontským Maple Leafs, napsal sportovní bestsellery, včetně zcela mimořádného díla The Game, byl ministrem v kanadské vládě, pracoval jako spolukomentátor při olympijských hrách. 5. září ve věku 78 let tento renesanční člověk odešel, padl v boji s rakovinou.
Dryden platí za jednoho z nejlepších gólmanů, co kdy nastoupili v NHL.
Nejen kvůli oněm šesti prstenům...
Muž se slavnou preclíkovou maskou v sedmdesátkách dominoval.
Ač odchytal jen necelých osm sezon a dopřál si od milované, leč časově náročné hry roční pauzu kvůli právničině, ve sbírce jeho trofejí najdete třeba pět Vezin i Calderovu cenu pro top nováčka.
Jedinečným počinem bylo, že ještě než se potěšil s cenou pro zelenáče roku, stihl získat možná to vůbec nejprestižnější individuální ocenění, co profesionální hokej nabízí - Conn Smythe Trophy.
Do slavné soutěže to dotáhl i jeho bratr Dave, později proslulý průkopník masek, které kombinovaly laminátovou skořepinu a mřížku.
Dokonce proti sobě v NHL nastoupili, jako první a dosud jediní sourozenci v betonech.
Kenovo číslo 29 je samozřejmě v Montrealu mezi těmi vyřazenými, od roku 1983 patří intelektuál, kterého jste nepřehlédli už jen kvůli figuře (193 centimetrů), do Síně slávy.
Takhle na jeho smrt reagoval Geoff Molson, vlastník Habs.
„Ken Dryden byl výjimečný sportovec a také člověk. Ztělesňoval to nejlepší, o čem náš klub je."
A pokračoval: "Truchlíme nejen nad ztrátou základního kamene jedné z největších hokejových dynastií, ale také nad ztrátou muže oddaného rodině, ohleduplného občana a gentlemana, který hluboce ovlivnil naše životy."
Dryden byl vysoce inspirativní osobností.
O jeho studijním oboru už byla řeč, ale věděli jste třeba, že byl ministrem pro sociální rozvoj ve vládě premiéra Pierra Martina? Že učil na univerzitách?
Nebo že kariéru ukončil už v jednatřiceti, aby si naplnil další životní cíle?
Vynikl jako spisovatel, jeho kniha The Game by měla patřit do knihovny každého sportovního fanouška, báječný je také třeba kus o trenérské ikoně Scottym Bowmanovi (Scotty: A Hockey Life Like No Other).
Sedm let řídil coby prezident Javorové listy (Toronto to za jeho éry dvakrát dotáhlo do finále konference), načež odstoupil, kvůli tomu, že ho zlákala politická dráha, v níž si připsal vícero úspěchů.
V úvodu byla zmíněna také role.spolukomentátora. Byl to právě on, kdo svými postřehy doplňoval Ala Michaelse při olympiádě v Lake Placid, kde se Američané postarali o zázrak na ledě.
Získali zlato, předčili i tuze favorizovaný Sovětský svaz.
Velký triumf zapsal nad tímto sokem i Dryden, v roce 1973 stál v kleci při vítězství na Summit Series. A i tehdy odpočíval během duelů tak, že si pokládal ruku s lapačkou na břevno. Typický, nezaměnitelný obrázek.
Od pátku, kdy doma v poklidu odešel, už odpočívá navždy. Čest jeho památce.
