Budíček! New Jersey je rok od roku horší, Lamoriella čeká perné léto

V posledním domácím utkání probíhajícího ročníku přivítali Devils svého arcirivala z opačného břehu řeky Hudson – New York Rangers. Družina trenérského trojlístku Oates – Stevens – Lamoriello nedokázala Jezdce ani napočtvrté v sezóně porazit a po zápase se z tribun dokonce ozýval hromový pískot. Celek z Newarku se dostal do nezáviděníhodné situace.

Prohra bolí a prohra s nejnenáviděnějším soupeřem bolí dvojnásob. A když takového soka neporazíte ani jednou ze čtyř pokusů? To už je k vzteku. Zápas proti Rangers (2:4) v noci z úterý na středu byl typickým obrázkem zpackaného ročníku Newarských, někteří fanoušci dokonce (prozíravě) opustili Prudential Center ještě před koncem zápasu, po němž byli více slyšet fanoušci konkurenčních newyorských Jezdců – ti si totiž zajistili zisk Prezidentovy trofeje (více v článku kolegy Jana Proška zde). „Byli jsme i na druhé straně plotu,“ pravil nadějeplně trenér a generální manažer v jedné osobě Lou Lamoriello v narážce na fakt, že mezi lety 1997 a 2000 Devils ovládli veškerá vzájemná měření sil.

Nyní je realita přesně opačná, na domácí borce se po minulém mači snášelo ponižující bučení. „Myslíme si, že bučeli spíše fanoušci Rangers. A pokud ne, tak je to jednoduché – musíme vyhrávat, abychom si udrželi podporu našich příznivců,“ ví brankář Cory Schneider, jeden z hrstky Ďáblů, jehož výkony letos snesly přísnější měřítko. „Udělal vše, co jsme po něm chtěli, bezpochyby,“ vysekl svému svěřenci podporu starý lišák Lamoriello.

Lysohlavý funkcionář působí na postu generálního manažera New Jersey nepřetržitě od roku 1987 – tehdy ještě spousta jeho svěřenců ani nebyla na světě. Nemálo expertů jej označuje za vykopávku, ale nejdéle sloužící GM v lize svým autoritativním přístupem „ze staré školy“ nejednou dovedl Devils k zisku nejcennější hokejové trofeje – Stanley Cupu. Od toho jsou však současní Ďáblové na míle daleko.

Jeho dosud posledním kouskem je rozhodnutí neudělovat tradiční týmové ceny pro nejužitečnější hráče. Nelze než nesouhlasit, každému šéfovi se musí logicky příčit oceňování špatných zaměstnanců, což platí i o hráčích New Jersey, kteří jsou v třicetičlenné tabulce až pětadvacátí. „Lamoriello je stejně jako Marty Brodeur synonymem pro New Jersey a jeden z klubových symbolů a na tom se nic nezmění,“ pravil uznávaný hokejový redaktor Ryan Kennedy.

Ne každý je stejného názoru, viz přiložený Tweet Keitha Olbermanna z ESPN.com. „Lamoriello by měl posadit na střídačku polovinu jeho hráčů, pokud není tak přeceňovaný jako v roce 1978, kdy jsem ho potkal na Providence College,“ nebál se Olbermann přiložit dříví do ohně. „Devils jsou ostudou NHL,“ přisadil si.

Jak vytáhnout povadající a stárnoucí mančaft z bahna? Razantním omlazením. To v poslední době hojně kritizovaný Lou Lamoriello pochopil a před uzávěrkou přestupů vytrejdoval české veterány Jágra a Židlického za volby v draftu, které ale Ďáblům v blízké budoucnosti nepomůžou, alespoň ne v příští sezóně. New Jersey potřebuje hotové hráče.

Hierarchii mezi třemi tyčemi mají v Newarku vyřešenou – jedničkou je výše zmíněný Schneider, dvojkou talentovaný Keith Kinkaid. Ani obrana v čele se Seversonem, Gelinasem, Merrillem, Larssonem či zkušeným Greenem není vůbec špatná. V létě navíc vyprší smlouva nesmyslně přeplácenému mazákovi Bryci Salvadorovi, klubu se tak uvolní nemalý manévrovací prostor (přes 3 milióny dolarů) pod platovým stropem.

Útok však potřebuje zásadně posílit. Lamoriellova pozice ale vůbec není záviděníhodná, v ofenzivním valu Devils totiž najdeme pár prakticky nevyměnitelných hráčů s „toxickými“ kontrakty – utrápený Ryane Clowe bere téměř 5 miliónů ročně, stagnující pořízek Tuomo Ruutu jen o sto tisíc méně a klubová legenda Patrik Eliáš, jenž není spokojen se svým vytížením na ledě, zatěžuje platový strop částkou 5,5 miliónu dolarů.

Litevský kolos Dainius Zubrus také nepodává výkony hodny třímilionového plejera, ještě štědřeji vydržovaný Michael Ryder dokonce proseděl značnou část sezóny jen v press boxu mezi zdravými náhradníky. Druhému jmenovanému ale po této sezóně (stejně jako vyčpělému Havlátovi, znovuzrozenému Gomezovi či bouračům ze čtvrté pětky Tootooovi a Bernierovi) končí smlouva, a tak bude mít Lamoriello volnou ruku.

Není však možné získat kvalitní plejery, aniž by byla nabídnuta adekvátní protihodnota. Tu šéf Devils nemá, nepočítáme-li nadané zadáky a volby v draftu, kterých se bude zbavovat jen těžko. Zřejmě mu tak nezbyde nic jiného než se poohlédnout na trhu volných hráčů – i za cenu přeplácení, když to nepůjde jinak. Prostoru pod platovým stropem na to bude mít dostatek, tak se nechme překvapit, co v létě mazaný funkcionář vykouzlí…

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter