Canucks míří do nové éry. Nový bek hned zaujal, trenér jen koukal

Vancouver se ještě ani nestihl pořádně nadechnout po odchodu Quinna Hughese a už se začíná ukazovat, proč se klub nebál sáhnout po jedné z největších výměn posledních let. Do týmu dorazil balík mladých posil v čele s obráncem Zeevem Buiumem, hráčem, kterého si vedení klubu nárokovalo jako klíčovou součást trejdu. A už po prvních dnech se ukazuje proč.

Trenér Adam Foote přiznal, že do poslední chvíle netušil, jaké jméno bude na seznamu hráčů z Minnesoty. „Neměl jsem ponětí. A když jsem vystoupil z letadla a dozvěděl se to, řekl jsem si: ‚Ty jo.‘ Ne že bych měl radost z toho, že Huggy odchází, to ne. Ale s tím, co přichází, mám opravdovou radost,“ popsal. Foote zná Buiuma od jeho raného pubertálního věku, kdy ještě působil na kempech pro mladé talenty. Už tehdy v něm viděl hráče, který se učí rychleji než většina ostatních. „Byl jako houba. Jednou jsem mu něco ukázal a on to hned uměl. Bruslení měl skvělé už jako kluk.“

Buium tak hned při prvním tréninku převzal roli, která ještě před pár dny patřila Hughesovi, řídil první přesilovku. Pro mladého obránce to byl zvláštní návrat k člověku, který ho kdysi učil první obranné detaily. „Spoustu věcí mě naučil a nosím to s sebou dodnes. Je zvláštní, jak se to celé sešlo,“ řekl Buium, jenž v prvních sedmi minutách svého debutu zapsal gól a asistenci.

Conor Garland, který s Buiumem vyhrál jarní mistrovství světa, nešetřil chválou. Připomněl i moment, který o dvacetiletém obránci leccos vypovídá. „Před semifinále za mnou přišel a říká: ‚Nikdy jsem nic neprohrál. Mám pět zlatých. Vyhrajeme.‘ Já byl nervózní, ale on byl naprosto klidný.“ Buium se tomu smál. „Možná jsem něco takového řekl. Ale byla to nadsázka.“

Jeho vývoj byl v posledních dvou letech raketový, titul s Denverem, vítězství na mistrovství světa juniorů i triumf na seniorském šampionátu. Minnesota ho proto považovala za svůj největší klenot. „Když vás někdo vymění za Quinna Hughese, určitě to o vás něco říká,“ podotkl.

Filip Hronek ale připustil, že odchod dlouholetého parťáka bolí. „Byli jsme si opravdu blízcí. Je to těžké, ale tak to je.“ Garland k tomu dodal: „Byl to pro mě jak bratr. Bude to zvláštní, ale musíme jít dál.“

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter