Chayka přes léto nelenil, postačí jeho tahy na play-off?

Zase o kus blíže návratu do vyřazovacích bojů. Tedy možná. Arizonská organizace má v zádech perné léto, během kterého přivábila několik zvučných posil, konkrétně za vším stojí mladý manažerský lišák John Chayka. Není příliš troufalé odhadovat, že jeho rozhodnutí Kojotům pomohou, splní se ale fanouškům Arizony přání a vrátí se jejich oblíbenci už na jaře mezi nejlepší konferenční osmičku? Potenciál by byl, teď jej správně zužitkovat.

Zkušení stratégové z National Hockey League se museli ve svých kancelářských křeslech červenat, když sledovali, kterak klub z Glendale činí jeden velký – nutno podotknout vesměs pozitivní a mnohdy vychytralý – krok za druhým. Už jen převzetí detroitského kontraktu do KHL odcházejícího Pavla Dacjuka sklidil mezi novináři za velkou louží uznání. Sedmadvacetiletý Chayka si díky takticky propracovanému tahu mohl na draftu zavolat obránce Jakoba Chychruna. Tím ale práce manažera, který míchá sestavou Kojotů teprve od začátku května, pouze začala.

Arizona poté dostala pod smlouvu volné (a hlavně zkušené) tváře Radima Vrbatu, Jamieho McGinna a Ryana Whitea, z beků bývalého bojovníka v dresu Los Angeles Kings Lukea Schenna. Že vám v soupisu z oněch hlavních posil někdo chybí? Máte pravdu, zodpovědného obránce Alexe Goligoskiho jsme vynechali záměrně. S Coyotes si totiž plácl ještě před draftem, kalendář ukazoval 16. června letošního roku a hráč s deseti sezónami v NHL na kontě už měl v kapse pětiletý kontrakt.

Kromě uvedených jmen kolonka příchodů nabízí mladíky Anthonyho DeAngela a Lawsona Crouse, fanoušky Pouštních psů však daleko více nadchne, až uvidí znovu řádit mrštné šikuly Maxe Domiho s Anthonym Duclairem, ti budou doplňovat daleko ostřílenější spoluhráče. Skoro by se mohlo pozdávat, že arizonské slabiny jsou tytam. Kdo ale zaručí, že na papíře respekt budící výběr neprožije další kolísavý ročník? Arizona Coyotes „naloží na záda“ pořádně těžké břemeno, a to cíl poprvé od sezóny 2011-2012 nakouknout do vyřazovacích bojů.

Obrana by měla stavět na výkonech trojice Ekman-Larsson – Goligoski – Schenn, první zmíněný dokonce rád zapřemýšlí o zisku Norris Trophy. Neméně důležitý dílek skládačky představuje útočná část hry, trenér Dave Tippett potřebuje, aby navrátilec Radim Vrbata a stále klubu věrný Shane Doan gólově atakovali hranici okolo třiceti branek. Nýbrž ani to nemusí stačit, když střelecky neprocitnou mladíci. K tomu ještě jeden aspekt, který může Coyotes nechat před branami pay-off – celkový prospěch speciálních formací.

Bez stabilního vyžívání přesilovek a alespoň lehce nadprůměrného bránění oslabení nelze atakovat nejvyšší mety, o tom se přesvědčujeme rok co rok. Mužstvo ze šesté největší země Spojených států naposledy skončilo až s dvacátou nejlepší přesilovou hrou. Nemluvě o bránění soupeřovy početní převahy, tam Kojoti dopadli ještě hůř (třetí příčka od konce). 

Pakliže Arizoně nezafungují početní výhody, nemusí stačit ani zázračné zákroky a výborná práce s holí brankáře Mikea Smithe. A vlastně i tady číhá nebezpečí. Chayka a jeho kolegové musí doufat, že vysoký gólman zůstane zdravý, jinak arizonské šance znovu poklesnou. Louis Domingue totiž stále potřebuje vedle známějšího kolegy malinko dozrát.

Dost bylo polemiky. Autorem těchto řádků veškeré rozvleklé teze zůstávají pořád v rovině úvahy. Minimálně do doby, než Coyotes rozehrají první utkání sezóny 2016-2017. Arizonská soupiska na každý pád budí mnohem větší respekt než loni na podzim. Jak sebranka z Gila River Areny zakončí putování následujícím hokejovým obdobím?

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter