NHL.cz na Facebooku

Domi a Duclair? Důkaz skvělé práce arizonských Kojotů s mladíky

19. října 2015, 16:00

David Zlomek

Můžete Arizonu kritizovat, za co chcete. Třeba za to, že organizace působí ve městě, u kterého by se nezdálo, že chce podporovat klub v National Hockey League. Ale jakmile přijde na řadu jejich podpora mladých hráčů, nemůžete říct na adresu trenéra Davea Tippetta a generálního manažera Dona Maloneyho ani jedno křivé slovo. Zaslouží si pochvalu. Protože zatímco třeba takový Edmonton u svých nejzářivějších talentů praktikuje taktiku – hodíme je do vody, ať se učí plavat – Coyotes jsou v tomto ohledu mnohem trpělivější.

Nejdůležitější je, že dělají to, co je nejlepší pro hráče a pro budoucnost organizace. Nejsou klubem pro fanoušky, kteří chtějí vidět na ledě mladou hvězdu, na kterou bude kladen všechen tlak. Kojoti letos brali třetí a sáhli po Dylanu Stromeovi, jenž na přípravném kempu hodně zapůsobil. I tak ale tým učinil těžké rozhodnutí, když ho na letošní ročník poslal zpět k juniorům. „Určitě nechceme předbíhat, máme ve svých rukou speciálního hráče,“ okomentoval toto rozhodnutí Maloney.

Stejnou cestou se Coyotes vydali i v případě Brendana Perliniho, kterého brali v prvním kole loňského draftu, a Maxe Domiho, jenž byl draftován ještě o rok dříve, v roce 2013. A očividně se tento postup vyplácí. Domi strávil dva roky mezi juniory a letos vletěl do NHL jako uragán a není vůbec vyloučeno, že by na konci sezony nemohl být v užším seznamu kandidátů na Calder Trophy pro nejlepšího nováčka.

„Pro mě je to o fyzičce, o fyzických nárocích,“ vysvětloval Don Maloney. „Velmi se zdráhám dávat mladé hráče, kteří fyzicky dospívají a nejsou tak velcí, dávat do pozicí, v nichž by mohlo dojít ke zraněním. Vidíte to pořád. Je to jenom obyčejný a hit a najednou bum, rameno je zraněno a vývoj zastaven,“ popisoval své obavy zkušený generální manažer. Ten sice nejmenoval, ale když se podíváte na Taylora Halla, Ryana Nugenta-Hopkinse a Ryana Murrayho, kteří utrpěli zranění ramene poté, co byli draftování, víme, koho má na mysli.

Vypadá to, že Domi nabral hmotu a nyní profituje z toho, že další dva roky po draftu měl ještě možnost vyvíjet se v juniorské soutěži. Zatím má bilanci 3+3, jeho společník Anthony Duclair, jenž se do Arizony dostal díky výměně z Rangers, má bodů šest (4+2). Nejen, že patří do špičky bodování nováčků a že mají padesátiprocentní podíl na produktivitě Coyotes, ale také stojí za překvapivě dobrým startem týmu, který má bilanci 3-1-1.

„Očekávání byla od všech našich mladých hráčů obrovská,“ přiznal trenér Tippet. „Měli jsme před sezonou volná místa na pozicích, které jsme pro ně přenechali, aby je mohli vyplnit. Domi s Duclairem skočili do NHL rovnýma nohama a je skvělé nejen je vidět, že hrají dobře, ale urychlují proces, který tady chceme, o který se tu snažíme,“ chválil si.

Domi a Duclair možná září, ale vedení bylo dost chytré na to, aby nemuselo spoléhat jenom na ně. Coyotes zpět z Chicaga přivedli Antoineho Vermetteho, jenž si tam doslova odskočil pro Stanley Cup, jelikož v poslední den přestupů tam byl vyměněn a v létě podepsal jako volný hráč zpět v Arizoně. Mimo to podepsali útočníky Stevea Downieho, Brada Richardsona a Boyda Gordona. Spolu s dlouholetým kapitánem Shanem Doanem jsou nováčci v dobrém prostředí.

„Oba dva mají kolem sebe hodně solidní podporu,“ řekl Tippet, který dal Domiho do útoku s Vermettem a Mikkelem Boedkerem, zatímco Duclair hraje spolu s Martinem Hanzalem a Tobiasem Riderem. „Velká věc, co se letos v létě děla v organizaci, byla ta, že jsme rostli. Slovo růst pro nás znamenalo to, že jsme dali mladíky do týmu a snažíme se jim pomoci vyrůst, co nejrychleji to půjde,“ odhalil. Zatím to jde dobře. Duclair dal hattrick Anaheimu, další den dal Domi, jehož označil legendární Teemu Selanne jako letošního držitele Calder Trophy, gól, jenž bude kandidát na gól roku. Ze vzduchu sklepl puk, obehrál obránce a Dubynkovi dal gól mezi betony.

Mnoho lidí očekává, že na konci sezony budou Kojoti opět dole, stejně jako loni, když „bojovali“ s Buffalem a Edmonotnem o nejhorší umístění. Jinými slovy, odehrávala se bitka o McDavida. Spousta mladých hráčů se spoustou energie zajišťuje Arizoně to, že mohou hrát styl, ve kterém je to o velkém napadání a energickém bruslení. „Jsme mladý a rychlý tým. Očekáváme od našich mladíků, že nás dotáhnou vysoko? To už by asi bylo moc,“ myslí si Tippet.

A příští rok? Kdo ví. V systému organizace je tolik skvělých talentů. Kromě Stromea třeba již zmiňovaný Pelini, Christian Dvorak, číslo 58 draftu 2014, nebo Nick Merkley, třicítka letošního draftu. A čím déle si na tyto talenty počkají, tím víc se potenciál vyvine a hráči se zlepší. Hlavním prospektem je ale nyní Dylan Strome. „Je to velmi dobrý hokejista,“ řekl na jeho adresu trenér. Už teď má devět asistencí ve čtyřech zápasech. „Ale je rok nebo dva za Maxem a Anthonym,“ uvedl. A vidíte to. V juniorech se vyhraje a v roce 2017 bude usilovat o Calder Trophy.

Share on Google+