NHL.cz na Facebooku
Gustavsson přenechal branku Fleurymu. Legenda si naposledy užila ovace a výhru
16. dubna 2025, 12:00
David ZlomekÚterní duel proti Anaheimu se v Minnesotě proměnil v jeden z nejdojemnějších momentů celé sezony. V hlavní roli? Marc-André Fleury. Čtyřicetiletý gólman, který se po sezoně rozloučí s NHL, dostal nečekanou šanci znovu obléknout výstroj a symbolicky se rozloučit se základní částí. A to přímo doma, před vlastním publikem.
Nápad vzešel od jeho kolegy z brankoviště Filipa Gustavssona. Ten v závěru třetí třetiny přišel za trenérem Johnem Hynesem s návrhem, aby prodloužení odchytal právě Fleury. A kouč souhlasil.
„Trochu šok, trochu obava. Zvykl jsem si sedět,“ přiznal po utkání Fleury, který ale nakonec působil na ledě jako za starých časů. V prodloužení stihl pět zásahů, z toho několik parádních zákroků v oslabení, a pomohl týmu ke konečnému vítězství 3:2.
„Snažil jsem se to hlavně užít. Nebyl jsem úplně rozchytaný, ale říkal jsem si: prostě se vrhni po všem, hlavně nic nepustit,“ usmíval se Fleury. „Kluci kolem brány mi hodně pomohli. Bylo to krásný.“
Minnesota dotáhla zápas do prodloužení zásluhou Joela Erikssona Eka, který skóroval pouhých 21 sekund před koncem. Vítěznou branku pak přidal Matt Boldy. Ale na detaily skóre už si možná za pár týdnů nikdo nevzpomene – na Fleuryho gesto a ovace z tribuny ale určitě ano.
Po utkání si Fleury prošel sólo potleskem – nejprve ho objali spoluhráči, pak mu podali ruce hráči Anaheimu a nakonec si vysloužil hromadné ovace od celé Minnesoty. Hala bouřila, když Fleury naposledy projel středem ledu. „Tohle bylo jiné. Celou sezonu byly krásné momenty, ale tenhle si zapamatuju nejvíc,“ přiznal legendární brankář, který v NHL nasbíral už 575 vítězství – druhý nejvyšší počet v historii.
V hledišti byli i jeho největší fanoušci – manželka a tři děti. Ti ho doprovázeli už při jeho posledním oficiálním startu, v divokém utkání proti San Jose, kde Minnesota vyhrála 8:7. „Tentokrát jsem jim dopřál výhru bez sedmi inkasovaných. Snad si to zapamatují raději než tu přestřelku.“
I když zůstával Fleury po zápase věrný svému věčnému úsměvu, emoce na něj nakonec dolehly. „Bylo to krásné. Jen si ještě jednou zahrát tenhle sport, který miluju,“ řekl tiše.
