NHL.cz na Facebooku

Jak udolat Kanadu pod pěti kruhy? Na nájezdy! Ožívají vzpomínky na Haška, Albiho i Kováře

10. února 16:05

Tomáš Zatloukal

Již ve čtvrtek Češi pošesté vyzvou na olympiádě hokejisty s javorovým listem na hrudi. Třikrát se dosud radoval zámořský favorit, přičemž naposledy měla oslava triumfu i medailový lesk. Před osmi lety v Koreji si banda poskládaná z borců z Evropy a AHL vystřílela možná lehce překvapivý bronz. Obě výhry našinců na největším sportovním svátku přišly po nájezdech, ty v Naganu se staly nesmrtelným zážitkem. Šance je i teď.

Už jsi moc blízko, nemůžeš to dát!

Tahle myšlenka proletěla hlavou Dominiku Haškovi, když se na něj řítil znamenitý silový útočník Brendan Shanahan a pokoušel se ho zaskočit blafákem do forhendu. Nedal, hotovo a televizní komentátor Robert Záruba mohl začít s plných plic řvát: "Jsme ve finále!"

Dramatické semifinále v roce 1998 na "turnaji století", prvním olympijském, na kterém se představili i profíci z NHL, došlo za stavu 1:1 až do penaltového rozstřelu. Uspěl jediný z vyzyvatelů gólmanských velikánů Dominika Haška a Patricka Roye.

Hned ten první z Čechů - litvínovský patriot Robert Reichel.

Roye překonal ranou pod vyrážečku a Záruba hlásil: "Jsi pašák, Albi!" Blízko byli tři další borci - Jaromír Jágr orazítkoval tyč, stejně jako Eric Lindros. A legendárního obránce Raye Bourqua nezradila v Japonsku přesná muška, puk mu dle Haškových vzpomínek poslal nad břevno kus molitanu.

Takový "salámek", jak to Dominator nazval, který si nechal, právě před sezonou 1997/98, našít na ramena své vesty po vzoru jiných gólmanů.

Tváří v tvář neuspěli fantomovi s devětatřicítkou a ikonickou mřížkou přes obličej také Theo Fleury či Joe Nieuwendyk.

O dvacet let později stál mezi třemi tyčemi "nároďáku" další borec, se kterým si spojíte číslo 39. Pavel Francouz s ním později chytal v NHL, pod pěti kruhy ovšem tehdy nosil numero po vzoru svého dětského idolu. Třiatřicítku, ano, podle Roye.

Kanadským nájezdníkům čelil v základní skupině, na dovednostní disciplínu došlo v Pchjongčchangu za stavu 2:2 po 65 minutách hokeje.

Bena Scrivense v kleci Kanady postupně překonali Petr Koukal a Jan Kovář, což glosoval Reichel v rozhovoru s novinářskou personou Pavlem Bártou takto: "Oba to udělali nádherně!"

Francouze překonal pouze Wojtek Wolski, Kanaďan s polskými kořeny. Proti Maximu Noreauovi mu "píchla" tyčka. "Od Wolskiho možná čekal ránu na lapačku. Pak měl trochu štěstí, ale to jednoduše brankáři potřebují," pověděl k tomu Reichel.

Na tribuně fandili hokejistům Martina Sáblíková či Eva Samková, dnes Adamczyková, v bundách otočených naruby na oslavu zlatého double Ester Ledecké.

A co když dojde na nájezdy ve čtvrtek v Miláně? Těžko věštit, ale naděje tu je.

Co se střelců týče, výhoda patrně bude na zaoceánské straně.

Třeba obě největší hvězdy, tedy Connor McDavid s Davidem Pastrňákem, v této sezoně National Hockey League ani jednou neproměnily. Zato další vyhlášený šikula Martin Nečas uspěl dvakrát. 

Stejně jako Seth Jarvis, Brad Marchand, Bo Horvat či Sam Reinhart. Obecně je potřeba vyzdvihnout obrovskou kvalitu ofenzívy, která čítá třeba i nadpozemsky šikovné ruce Nathana MacKinnona nebo Macklina Celebriniho.

 Na druhou stranu má Česko pár zručných a zkušených machrů ze starého kontinentu, v čele s Romanem Červenkou (který už si stihl spravit chuť po hořkém duelu se Stanislavem Škorvánkem), a hlavně výhodu mezi třemi tyčemi.

Pouhé zdání? Kdepak, Dostál je obecně v náramné fazoně (Dostálovy perné dny: nácvik bitek, The Offspring, (ne)pěkný let i bloudění. V jaké je formě? | NHL.CZ), navíc do Itálie odletěl se 75procentní úspěšností (při penaltách). Pochytal jich už šest. A Dan Vladař neinkasoval v pěti z šesti případů (83,3 %)!

Tímhle s kolébka hokeje pochlubit nemůže.

Nemusí to znamenat mnoho, ale třeba vám myšlenky na vzájemnou bilanci pod pěti kruhy a na potenciální rozstřel bleskly hlavou a tyto vzpomínky a data přivítáte s otevřenou náručí...

Share on Google+