11. dubna 2025, 16:00
Tomáš ZatloukalAni tentokrát mu do sbírky individuálních poct nejspíš Art Ross Trophy nepřibude. Proč? Ani tak nejde o to, že jeho úhlavní konkurent Nikita Kučerov sbírá body vyšším tempem. Potíž je v tom, že Nathan MacKinnon už pravděpodobně nerozšíří své konto, které čítá 116 zápisů do statistik. Stačí mu na dělené první místo, ale ruský protivník kanadského machra se chystá nastoupit do konce základní části ještě čtyřikrát...
Třikrát už druhý v tabulce produktivity byl, teď to MacKinnon patrně zažije počtvrté.
Že to musí být k vzteku skončit tolikrát stříbrný, těsně pod vrcholem?
"Na cenách pro jednotlivce mu nezáleží," reaguje Jared Bednar, kouč coloradských Lavin, který se bez MacKinnona musel obejít už v noci na pátek proti Vancouveru. Partie s Canucks naopak znamenala návrat do sestavy pro Martina Nečase.
O MacKinnonovi, jedničce draftu z roku 2013, se dobře ví, že je vzorným týmovým plejerem a že mu jde zejména o kolektivní úspěchy. Podřídil tomu i výplatní pásky, brával znatelně méně, než by vzhledem ke svým kvalitám klidně mohl.
Teď přináší už několikátý důkaz, že mančaft je pro něj nejvyšší prioritou. Dobrovolně přetrhl svou sérii 209 odehraných mačů za sebou.
Ví, že v prvním kole play-off Laviny téměř na sto procent narazí na Dallas. Colorado se už nemá kam v tabulce Západní konference posunout, MacKinnon tak raději šetří síly na vyřazovací boje a tuze náročnou sérii s Hvězdami.
Léčí šrámy, odpočívá.
A de facto odstupuje z boje o Art Ross Trophy, protože neplánuje do zbytku základní části nastoupit.
"S něčím se po zdravotní stránce potýká. Neměl si kdy orazit, vždyť má za sebou i (vítězné) 4 Nations Face-off, byl to hodně výživný program," pověděl Bednar.
O oceněních ještě poznamenal: "Už těch určených pro jednotlivce získal docela dost. A jeho kandidatura na Hartovu trofej je silná, ale mnohem víc pro něj znamená titul. Stanley Cup dobyl už v roce 2022, ví, jak slastný pocit to je. A chce ho zažít znovu."
Když přijde řeč na "Hartku", MacKinnon je jejím obhájcem. Dostává ji hokejista, kterého novináři svými hlasy vyberou napříč NHL jako toho nejužitečnějšího pro svůj kádr. A těžko najdete výkonnější a méně sobeckou superstar než devětadvacetiletého rodáka z Cole Harbour.
Obhajobu mu stěžují především dva muži a Kučerov mezi nimi chybí. Jde o Leona Draisaitla s Connorem Hellebuyckem. Co když mu jeden z nich nejprestižnější individuální poctu za základní část vyfoukne?
Přejde to, smíří se s tím. Protože sleduje jiný cíl. Ze stříbra a niklu. S masivním podstavcem, na kterém už je jednou vyrytý.
Ne sám, ale tak, jak mu je to nejbližší, po boku svých spoluhráčů.