Max Domi vs. Tie Domi. Premiéra otce i syna stála za to, kdo zažil památnější debut?

Rodinné klany se v NHL vždy těšily širokému zájmu médií i fanoušků. Jen si vzpomeňte na sexteto bratrů Sutterů, kvarteto sourozenců Staalů nebo klasické páry otec-syn, jaké tvoří J.P. Parisé se Zachem, Bobby Hull s Brettem či Thomas Steen s Alexem. Do stejné kategorie patří i hodně nesourodý tandem složený z bývalého elitního bitkaře a vyrůstající ofenzivní hvězdy, Tie Domi kdysi děsil soupeře pěstmi, Max se zase stává postrachem protivníků díky vynikající střele, vysoké kreativitě a svižnému bruslení. Společné mají snad jediné, patentovaný úsměv od ucha k uchu. Právě ten zdobil Maxovu tvář při jeho včerejším debutu v NHL. Povedl se mu náramně, stane se ovšem legendárnějším než Tieova premiéra?

Psal se rok 1990 a před nic neřešícím duelem s Detroitem Red Wings nasadil torontský kouč Doug Carpenter do základní sestavy hned dva ostré hochy, steroidy napumpovaného Johna Kordica a také neznámého nováčka Domiho. Podsaditý zelenáč před vstupem do NHL sliboval, že před nikým neuhne a že je připravený plnit roli bitkaře. "Vím, proč jsem se do nejlepší ligy dostal," hlásil. Hned v první třetině vyfasoval tucet trestných minut, nejprve skousl menší trest, následně byl vyloučen za nesportovní chování. Ve velkém stylu pokračoval i nadále a nakonec mu na konto naskákala více než půl hodina na lavici hanby. Plně dostál vlastním slovům a při premiéře se se porval, na led složil Kevina McClellanda.

Po porážce 3:2 jej ovšem trenér příliš chválit nemohl, obzvláště, když si na tiskové konferenci musel od Jacquese Demerse vyslechnout, že právě Domiho provokace nakoply Rudá křídla k obratu skóre a k vítězství. Oba lodivodi přešli k ostré výměně názorů, Carpenter obvinil Demerse z toho, že zcela zbytečně do hry zapojil dva rváče (Joeya Kocura s Chrisem McRaem), což si samozřejmě detroitský "boss" nenechal líbit a označil Carpentera za plačku. Účty si vyřídil i Domim, který během zápasu dvakrát přijel před jeho střídačku a utahoval si z Demersových svěřenců.

"Byl jsem na něj strašně naštvaný. Kluk, který hraje první utkání v NHL, přijede před naši lavičku a směje se nám, že nejsme v play-off," zlobil se trenér Red Wings. Domi, jak bylo jeho zvykem, s provokativním úsměvem legráckami shazoval soupeře, pod kůži se jim zaryl uštěpačnou poznámkou o tom, že před sezónou vyhlašovali útok na Stanleyův pohár. Bylo jasné, že vše bude mít ještě dohru. O den později se oba týmy utkaly znovu a opět šlo o vyhrocenou bitvu. Pro "Albánského zabijáka" si došel McRae a pokusil se mu dát výchovnou lekci. Jak to dopadlo?

Inu, posuďte sami:

Domi se každopádně uvedl v NHL se vší parádou. To samé platí také o jeho synovi, kterého včera, pětadvacet let od svého debutu, jako hrdý otec sledoval, kterak ničí Krále z Los Angeles. Protivníka, papírově z nejsilnějších, porazil dvěma body. Blýskl se především nádhernou ranou, Jonathanu Quickovi nedal sebemenší šancí a mohl slavit svůj první gól v NHL. "Podívejte se na ten úsměv," upozorňoval komentátor na rodinný klenot Domiů. "Neopustil mě celých šedesát minut, strašně moc jsem se bavil," jásal Max po arizonském vítězství v poměru 4:1.

"Mám z něho velkou radost. Na tenhle den čekal hodně dlouho," říkal spokojený kouč Dave Tippett. "Hrál skvěle, dívalo se na to moc dobře," dodal. S oním čekáním má pravdu, vždyť Domi byl draftován už v roce 2013, loni pak jen těsně nepronikl mezi Kojoty. Dvouletý odklad má za důsledek krom toho, že se šikovný forvard stal juniorským mistrem světa a nejlepším útočníkem šampionátu "dvacítek", také fakt, že v NHL debutoval později než Tie. Přesně o sto dní. Byla to zdařilejší premiéra? To záleží, jestli raději vidíte létat pěsti nebo puky. 

Ten do Quickovy sítě plachtil náramně...

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter