McDavid se po zranění dává dohromady a nemůže se dočkat Vánoc

Humbuk kolem mladičké kanadské superhvězdy Connora McDavida trochu utichl. Tomu z počátku sezony se asi nevyrovná už žádný, ale i ten kolem jeho zranění byl velký, přirozeně. Teď už se pomalu blíží k návratu, sám potvrdil, že se cítí dobře. Dost možná tomu napomáhají i svátky. Na Vánoce se těší vždycky. Veselé Vánoce bude mít také obchodní management hokejového Edmontonu, Connor jim totiž vydělává velké peníze. Prvně se však podíváme na Vánoce McDavida.

Když měl malý Connor čtyři nebo pět let, vzbudil se na Vánoce už o půl páté ráno. Kelly a Brian, jeho rodiče, slyšeli, jak se hrabe z postele a vyráží vzbudit svého bráchu, který je o čtyři roky starší. Společně se kluci plížili po schodech dolů a nakoukli, jestli už jim pod stromeček přinesl Santa a jeho sobové dárky. „Vždycky byli vzhůru už za úsvitu,“ říká Kelly pro kanadské listy The Globe and Mail. „Snažili se být potichu, ale pak se jejich nadšení stupňovalo, a tak jsme je slyšeli mluvit. Nakonec šel vždycky jeden z nás za nimi, aby se uklidnili,“ vzpomíná.

Už je to nějakou dobu, co McDavidovi slavili Vánoce jako rodina. Jak kluci stárli, jejich svátky klidu a míru se točily spíše okolo hokeje, vždycky tu a tam byl nějaký turnaj. V posledních dvou letech byl Connor s reprezentací Kanady na mistrovství světa juniorů. „Předloni jsme letěli do Švédska 24. prosince, přiletěli pětadvacátého a ani jsme se s ním neviděli,“ pokračuje hrdá maminka. „Loni jsme otevírali dárky tak, že jsme použili FaceTime (program podobný Skype – pozn. aut.), tak jsme se aspoň viděli, ale pořád to nebylo ono,“ říká.

Letos to budou pro McDavidovi konečně ty staré Vánoce. Connor, kterému za pár týdnů bude devatenáct, si pauzu, jež je způsobená zraněním, od hokeje užívá. Jeho bratr Cameron má prázdniny, studuje totiž univerzitu, přesněji Ivey Business School. „Zrovna jsem říkala mému muži Brianovi, jak moc se na to těším. Nevzpomínám si na Vánoce, na kterých jsme nebyli někde na turnaji nebo tak. Je to hrozně dlouho,“ povídá.

Samotný Connor je rád, že může být na pár dnů doma a na Vánoce s rodinou se moc těší. Čtyřiadvacátého, tedy zítra, se rodina sejde v čínské restauraci, kde se odehraje tradiční štědrovečerní hostina. Pak bude následovat to, co dříve. Oba kluci ulehnou do svých postelí, ráno se vzbudí a půjdou, jak je to v americko-anglické kultuře zvykem, rozbalovat dárky. „Dárky se vždycky točí kolem hokeje,“ říká McDavid.

Jednou dostal dres Toronta Maple Leafs s jeho číslem a jménem na zádech. Letos se to mohlo klidně vyplnit, to by ale draftovou loterii nesměla vyhrát organizace edmontonských Olejářů. Zpátky ale k plánům, které mají McDavidovi na Vánoce. Po rozbalení dárků pojedou k rodičům Briana na tzv. brunch – to není nic jiného než jakási pozdní snídaně, na večeři pojedou pro změnu k rodičům Kelly. „Snažíme se mít co nejtradičnější Vánoce, co to jde. Myslím, že se na to všichni těšíme,“ říká Kelly.

Návrat ze zranění? Cítím se dobře, hlásí

McDavid začal sbírat body tak, jak se očekávalo, potom ale přišlo něco, co v plánu rozhodně nebylo. V zápase proti Philadelphii Flyers narazil v domácí aréně Rexall Place ošklivě ramenem na mantinel, což zapříčinilo zlomeninu klíční kosti – ta si na další den vyžádala operaci. V té době byl vyhlášen nováčkem měsíce, v sedmi zápasech nasbíral jedenáct bodů a hlásil se o Calderovu trofej. Na zápase se jeho rodiče dívali doma v televizi. „Hned, jakmile vletěl do mantinelu, jsem věděla, že je něco špatně,“ pamatuje si jeho maminka onen okamžik.

McDavid se zotavuje dobře, denně bruslí a střílí, aniž by ho omezovala bolest. Neví, kdy se vrátí, ale zdá se, že hrát by mohl už někdy v lednu. „Cítím se velmi dobře, tuhle otázku dostávám v posledních dnech vlastně pořád. Na ledě se cítím vážně dobře, dějí se dobré věci,“ říká pro torontskou rádiovou stanici TSN.

Oilers se bez něj daří, v prosinci z deseti zápasů prohráli jenom tři, dokázali porazit třeba Rangers nebo Dallas. „Vždycky je to těžké, nikdy nechcete sedět. Jsem soutěživý chlap a hokej je můj život, takže nikdy nechci sedět, ale tak jak tak musíte být trpělivý. Je to jen kost, léčí se, vrátím se silnější než kdy jindy,“ burcuje.

Bláznovství kolem Connora. Prodává se všechno

Vrátit na led se má Connor až v lednu, na město žijící hokejem udělal však dojem obrovský. Když přijdete do obchodu s upomínkovými předměty Jacka Jensena v West Edmonton Mall, uvidíte vedle pokladny velkou fotku Connora McDavida. Na stěnách jsou zarámovány fotky s ním – včetně té, na které slaví svůj první gól v NHL. K dispozici jsou také kartičky a jeho dresy, které sám podepsal. Pokud byste jeden chtěli, musíte dát zhruba 650 dolarů, takže cca 16 tisíc korun.

McDavid, říká Jensen, oživil prodej všech předmětů s logem Oilers v jeho obchodě. „Connor se teď prodává nejvíc,“ potvrzuje Jensen. Prodává se spousta zboží s Connorem, ať už jsou to samolepky nebo podepsané věci. „Co je s Connorem, to se prodá,“ říká jednoduše Jensen.

Byznys s Connorem se rozjel už tehdy, kdy si ho Oilers před osmi měsíci vybrali.  A osmnáctiletý chlapec nezklamal. Mladý centr, který je přirovnáván k Crosbymu či Gretzkymu, potřeboval jenom čtyři zápasy, aby na to přišel. V těchto čtyřech zápasech dal jenom jeden gól, v dalších devíti se do statistik zapsal dvanáctkrát a stal se nejlépe bodujícím hráčem Oilers. Jeho dopad na město, kde hokej není jenom sportem, je neuvěřitelný.

Fanoušci letěli z takových míst, jako je Vancouver Island (vzdálený téměř dvě hodiny letadlem) nebo Yellowknife (stejně jako Vancouver Island), aby mohli vidět první domácí zápas Oilers – a vlastně i McDavida – v sezoně. Od příchodu „Spasitele“ stoupla podle stubhub.com poptávka po lístcích na sekundárním trhu (tzn. ne prostřednictvím Oilers) o 131%.

Jenom pro zajímavost: jedna z tamních rádiových stanic pravidelně svým posluchačům poskytuje program „Connor McUpdates“. Třeba jednou, po zápase s Vancouverem, to vypadalo takhle: „Connor poprvé vstoupil do Pacifického oceánu. Pak popsal rozdíl mezi Atlantickým a Pacifickým spoluhráčovi Lukemu Gazdicovi.“ Poměrně absurdní, co říkáte.

S takovýmhle zájmem o organizaci se musí Oilers vypořádat poprvé od té doby, co byli v osmdesátých letech minulého století téměř k neporažení. Když si Connora organizace v draftu vybrala, fanoušci naplnili celou spodní část Rexall Palace, aby oslavili oznámení této noviny. Když hráli v půlce září McDavid a další mladíci organizace klasický zápas mezi sebou, musel být kvůli zájmu diváků přesunut z univerzitního stadionu s 2700 sedadly do Rexall Palace. Zájem novinářů na tréninkovém kempu byl takový, že museli být rozděleni na tisk a televizi + rádia.

Jinými slovy, vítejte ve světě Connora McDavida.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter