1. června 2025, 14:30
David ZlomekBrad Marchand stál na ledě se Stanley Cupem nad hlavou už ve 23 letech. Dvakrát pak byl s Bostonem zpět ve finále – ale s prázdnou. Letos se mu otevírá další šance. Nečekaně. Ve 37 letech, v dresu Florida Panthers, v novém prostředí, s jinou rolí a zcela jiným přístupem k hokeji.
Je to příběh druhého dechu, nečekané proměny i vědomí, že tahle příležitost už možná nepřijde znovu. A právě proto si ji Marchand tentokrát hodlá plně vychutnat.
„Neberu to tak vážně jako dřív. Když moc přemýšlíte dopředu, když si na sebe dáváte tlak, ztrácíte radost z toho, co se děje tady a teď,“ říká dnes jeden z nejstarších hráčů letošního finále. „Teď chodím každý den na zimák a prostě si to užívám. Bavím se. Nepřemýšlím nad tím, co bude zítra. Snažím se být přítomný a mít z toho radost.“
Zní to jako klišé, ale u Marchanda to má váhu. Jako mladý vyhrával silou a drzostí. Byl známý jako provokatér, přezdívka „rat“ (krysa) se ho drží dodnes. Jenže letos v dresu Panthers působí jako vyzrálý lídr. Jeho dopad na tým není jen o číslech – i když ani ta nejsou zanedbatelná. Florida má v play-off bilanci 8–2, pokud Marchand boduje. A když na ledě stráví víc než 15 a půl minuty? Devět výher a jen jedna prohra.
Podle trenéra Paula Maurice je Marchand dnes úplně jiným hráčem než ten, kterého fanoušci Bruins tolik milovali – a soupeři nenáviděli. „Je pořád intenzivní, ale jinak. Nemá potřebu křičet po spoluhráčích. Vždycky je to povzbuzení. ‘Zvládneme to, držíme se.’ Jeho vliv na tým je obrovský. Každý den přichází s energií a radostí. Je to jeho přirozenost. Hraničí to až s legendární aurou,“ řekl kouč, který má v šatně plno silných hlasů – ale ten Marchandův je výjimečný.
Jeho proměna ale není jen o vyváženosti a zkušenosti. Stále si drží svůj typický smysl pro humor. Nedávno si udělal legraci z novinářů, když prohlásil, že si mezi třetinami zápasu proti Carolině dal zmrzlinu z Dairy Queen. Nakonec přiznal, že šlo jen o lžičku medu, ale příběh už žil svým životem. Jeho přezdívku i roli „krysy“ ve Floridě přijali s nadhledem – po výhrách po něm spoluhráči pálí tradiční plastové krysy.
Marchand ale zůstává tím, kdo se nikdy neschová. Pokud vypukne mela na ledě, je tam. Pokud spoluhráč potřebuje krýt záda, zasáhne. A pokud je potřeba klíčový zákrok, ví, co dělat. Zkušeností má na rozdávání – odehrál přes 1 270 utkání – ale i on ví, že kariéra se krátí.
„Možná už se nikdy nedostanu takhle daleko. A právě proto si tohle finále nechci nechat utéct. V minulosti jsem si některé série ani nezapamatoval. Bylo toho moc, přemýšlel jsem nad každou maličkostí, řešil věci, které nebyly důležité. Dnes si to chci pamatovat. Všechno. Chci si to užít, protože tohle může být naposledy,“ řekl upřímně.