4. října 2025, 14:00
David ZlomekV NHL dlouho platilo, že kdo dostane nabídku na maximální počet let, ten ji musí podepsat. Platový strop byl roky téměř zmrazený, jistota měla cenu zlata. Dnes se ale strop rychle zvedá a podle Justina Bournea, novináře portálu Sportsnet, už není automaticky výhodné upsat se na osm let.
Kanadský komentátor ve své analýze upozorňuje, že dlouhé kontrakty už nemusí být pro mladé hvězdy takovou výhrou, jakou bývaly. „Rozumím tomu, že hráči chtějí jistotu. Ale pokud opravdu věříte, že patříte mezi elitu ligy, může být kratší smlouva a sázka na vlastní růst výhodnější,“ píše Bourne.
Jako příklad uvádí obránce Lukea Hughese z New Jersey. Dvaadvacetiletý bek nedávno podepsal sedmiletý kontrakt s průměrným platem devět milionů dolarů ročně. Zní to jako splněný sen, jenže Hughes bude volným hráčem až ve 29 letech, kdy už může mít za sebou několik sezon na úrovni elitních obránců typu Calea Makara. A mezitím může platový strop stoupnout na částky, které dnes vypadají neuvěřitelně. „Pokud se Hughes ještě zlepší, a je téměř jisté, že ano, mohl by za pár let žádat klidně 13 nebo 14 milionů ročně,“ odhaduje Bourne.
Podobně přemýšlel Auston Matthews, když odmítl klasickou osmiletou smlouvu a raději podepsal kratší deal, aby mohl rychleji využít růstu stropu. Jeho agent Judd Moldaver tehdy čelil kritice, že jde o nedostatek loajality, ale z dnešního pohledu to byla chytrá kalkulace. Matthews může podepisovat nové smlouvy dřív, než se liga přizpůsobí jeho skutečné hodnotě.
Kluby naopak využívají situace k tomu, aby mladé hráče zavázaly na maximum, dokud ještě nemají za sebou velké úspěchy. „Manažeři se snaží získat slevu na budoucí superstar. Zaplatí o něco míň za to, co hráč teprve dokáže,“ píše Bourne. Příkladem je Jack Hughes. Když podepisoval svůj kontrakt na 8 krát 8 milionů, mnozí tvrdili, že je to šílené za kluka, který ještě nic nedokázal. Dnes je z něj jeden z nejlepších útočníků ligy a smlouva vypadá pro Devils jako obrovská výhra.
Agent, jehož citoval The Athletic, k tomu dodává: „Platový strop poroste rychleji, než si lidé myslí. Už teď se mluví o tom, že místo 113 milionů může být v roce 2026/27 klidně 120. Někdy jde prostě o načasování. A hráči, kteří se uvážou příliš dlouho, mohou přijít o obrovský nárůst příjmů.“
Samozřejmě neplatí, že by všichni měli odmítat dlouhé smlouvy. Pro střední třídu hráčů je osm let pořád zlatá brána a jistota, že nezůstanou bez práce, pokud výkonnost klesne. Typickým příkladem je Niko Mikkola, který si právě vyloužil osm let a pět milionů ročně na Floridě. Tvrdý defenzivní bek, který nebude tahounem týmu, si tak zajistil budoucnost v prostředí rostoucího stropu.
Ale pro skutečné hvězdy, které teprve rostou? Možná je čas přestat slepě brát osmileté pakty a přemýšlet, kolik bude jejich hodnota za tři nebo čtyři roky, až liga bude plavat v penězích. Protože kdo se uváže na osm let dnes, může za pár sezón zjistit, že se prodal hluboko pod cenou.