Petr Adler: Bettman bude vypovídat, ale ne hned

Pro hráče to sice není úplná výhra, ale pro NHL také ne: ve při, zda NHL nesplnila povinnou péči vůči hráčům, když jim neřekla včas o nebezpečích otřesů mozku, požadovali hráči, aby komisař Gary Bettman (na snímku) byl donucen vypovídat ještě před 1. červencem. Liga tvrdila, že to je nesmysl, a paní soudkyně Susan Nelsonová nakonec rozhodla, že Bettman může být předvolán jako svědek během července.

Je otázka, zda se vlk nažral a koza zůstala celá.

Z hlediska zásadního se vlk nažral a kozu bolí celé tělo.

Soudní pře se táhne už pár měsíců. Právníci hráčů požádali 23. února ligu, aby jim sdělila, kdy a kde bude vypovídat její šéf. To liga odmítla řka, že vše, co ví Bettman, mohou hráči zjistit jinde také.

Právníci hráčů šli k soudu s tím, že si přejí, aby Bettman začal vypovídat nejpozději onoho 1. července.

Liga pobouřeně odpověděla: “Přejí si začít na konci a postupovat pozpátku tak, že vyslechnou komisaře Bettmana a pak budou doplňovat mezery v jeho výpovědi výpověďmi níže postavených zaměstnanců. Žalující strana už obdržela tucty jmen možných svědků, kteří znají záležitosti podstatné k udržení bezpečí mužstev a otřesů mozku při předběžných výsleších a z dosavadních odpovědí NHL. Maji tedy dost podkladů, aby mohli začít ‘dokazovat svoji při.’ NHL jim už v předběžných jednáních označila dvacet osob, kteří mají přístup k podstatným informacím.”

Zajímavé tady je, že NHL napsala úsloví “dokazovat svoji při” do uvozovek.

Soudkyně Nelsonová ale ve svém rozhodnutí, které zabralo celých osm stránek, napsala, že “soud zjistil, že komisař Bettman má jedinečné nebo zvláštní znalosti, které se dotýkají této žaloby.”

To znělo hrozivě. Jenže soudkyně Nelsonová dále napsala, že “komisař Bettman může být předvolán v červenci roku 2015, ale nikoliv dříve.”

A aby bylo zřejmé, že si o hráčských nárocích také nemyslí nic moc vznešeného, dodala: “Tohle nemůže žalující straně činit žádných potíží, protože budou mít možnost nejdříve vyslechnout jiné svědky. Kromě toho budou mít obě strany výhodu, že budou mít zásadní informace od komisaře Bettmana dříve než ho předvolají.”

Měl být Bettman zticha?

Jak soudkyně Nelsonová poznamenala, “NHL v zásadě nežádá, aby byl komisař Bettman vyslechnut poslední, ale nesouhlasí, aby byl vyslýchán první.”

Ovšem, Bettman si po přečtení rozhodnutí soudkyně Nelsonové patrně soukromé spílá, že měl být zticha: soudní rozhodnutí zahrnuje výňatky ze sedmi rozhovorů, které se týkaly otázky otřesů mozku, a které Bettman poskytl v době mezi roky 1993 a 2015. A právě o těchto rozhovorech tvrdí právníci hráčů, že to jsou důkazy, že liga věděla, jak jsou otřesy mozku nebezpečné a hráčům to neřekla.

Logická otázka: hráči nedovedou číst? Ani noviny ne? Ani poslouchat rozhlas? Nebo koukat na televizi?

Žalobu vede skupina šedesáti bývalých hráčů, které vedou Joe Murphy, Bernie Nicholls a Gary Leeman. Základem žaloby je tvrzení, že liga své hráče chránila nedostatečně, jak před tím než v roce 1997 ustavila komisi k vyšetřování poranění hlavy, tak poté, protože se o výsledky výzkumu s hráči podělila nedostačujícím způsobem.

Hráči se mohli také sami starat o svá vlastní těla? Ale no tak, nevtipkujte.

Z hlediska načasování žaloby jde o zajímavou shodu: bývalí hokejisté podali žalobu v listopadu 2013 krátce poté, kdy skupina 4,500 bývalých hráčů americké fotbalové NFL dosáhla mimosoudního vyrovnání s jejich soutěží právě v otázce zranění hlavy.

Žaloba bývalých hráčů zatím nebyla úředně zařazena mezi tzv. hromadné žaloby (class action lawsuit). Mnozí právníci se domnívají, že tohle zařazení je velice nepravděpodobné, i přesto, že soud v Minnesotě se přikláněl k tomu, aby žaloba byla pojímána jako skupinová. Kdyby k tomu však mělo dojít, znamenalo by to, že by žaloba zastupovala všechny bývalé hráče ligy, kromě těch, kteří by výslovně oznámili, že se k žalobě nepřipojují.

Šetření dosavadních informací a dokladů (v americké právnické řeči: discovery, doslova zjišťování nebo objevování) začalo 15. ledna a právníci bývalých hráčů tvrdí, že zatím od ligy dostali 7,772 stránek dokladů, a že ty doklady jsou převážně pojistky a oficiální výkazy ligy.

Liga mezitím oznámila, že míní předvolat bývalé i nynější odborové důvěrníky mužstev, případně také zástupce bývalých i dnešních hráčů. Z tohoto oznámení ovšem nevyplývá, zda zmínění odboráři či zástupci souhlasili, že budou vypovídat ve prospěch ligy.

Jádro pudla

V podstatě jde o to, že hráči tvrdí, že je liga chránila a vzdělávala zcela nedostatečně. A liga opáčila, že snad hráči dovedou sečíst dvě a dvě, takže snad by mohli vědět, že hokej, s jeho bitkami, trefami pukem a všeobecnou násilností, může vést k nepříjemným následkům.

Jenže hráči tvrdí, že jsou chudinky a oběti zlovolného režimu. Neměli, tvrdí žaloba, žádnou znalost lékařských knih, ani nechápali potřebu něco zjišťovat, protože spoléhali, že jim NHL poskytne informace o zdraví a bezpečí.”

A aby to bylo opravdu jasné všem, žaloba dodává doslova, že říkat, jako to dělá liga, že “hráči mohli získat údaje veřejně přístupné je nesmysl (doslova: red herring, výraz v právnické angličtině nepříliš zavedený). Tím, že se představovala jako ochránce bezpečí hráčů a odpovídala za výzkum otřesů mozku, říkala NHL hráčům, že nemusí nic hledat, že mají věřit tomu, co NHL nyní říká měli hráči zkoumat a chápat sami.”

Liga sice tvrdila, že podle kolektivní smlouvy měli hráči jít se svoji stížnosti nejdříve na pracovní úřad (National Labor Relations Board), a kromě toho, mnohá z údajných zranění jsou tak dávná, že se na ně může vztahovat omezení platnosti, nemluvě už ani o tom, že není ani jisto, zda k pozdějším neurologickým potížím došlo vinou zranění při hokeji či z nějakého jiného důvodu.

V každém případě začíná být zřejmé, že otázka platnosti kolektivní smlouvy bude jednou z částí sporu.

A stejně tak začíná být zřejmé, že názor ligy, že snad hráči dovedou počítat do čtyř, zabere také nějaký čas. Už proto, že si hráči stěžují, že liga zavedla tresty za údery do hlavy až v roce 2010. Na to liga patrně vyjme z archívu dopisy odborům NHLPA, v nichž hráče žádala, aby jeden druhého respektovali alespoň tak, že se nebudou mlátit do hlavy, a odpovědí jim bylo zarputilé mlčení.

Žalující hráči mezitím požádali soud, aby nařídil lize, aby jim předala lékařské záznamy všech hráčů, kteří v ní kdy nastoupili od 1. ledna 1967.

Mužstva ovšem sdělila, že to je nepřípustné narušování soukromí jednotlivých hráčů. V podstatě tím dala najevo, že nemíní ustoupit bez boje, případně, že vydá pouze záznamy konkrétních hráčů, o které požádají sami zmiňovaní hráči.

Je otázka, zda bývalí hráči vydělají alespoň cent. Jasno ale je, že právníci nezchudnou.

Založte si účet u Tipsportu a získejte vstupní bonus až 50 000 Kč! Navíc dostanete zdarma 500 Kč na své první sázky!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter