Proslulý insider LeBrun exkluzivně: Česko má na medaili, zaplnilo místo po Rusku. Dřív bylo velmocí

(MILÁN, od našeho zpravodaje) Když se v NHL něco peče, ví to jako jeden z prvních. A většinou to hned sází na své X. Kanadský novinář Pierre LeBrun platí za renomovanou kapacitu, experta, gurua, v oboru se pohybuje desítky let. Krátké interview? „Bez problému, pusťme se do toho,“ kývl vlivný insider na žádost Hokej.cz v útrobách milánské Santa Giulia Areny.

Musím se vás zeptat na český nároďák. Na olympijské hry do Itálie nepřiletěl s nálepkou favorita, zteč na cenný kov by byla překvapením. Souhlasíte?
Myslím, že se bude těžko porážet. A to z prostého důvodu – má možná nejlepší brankáře na olympiádě. To je velmi důležité. Pokud se Čechům proti favoritům podaří limitovat šance, tak budou mít slušné vyhlídky. Dokážou vyhrát zápasy, ve kterých nepadne moc gólů. Podle mě budou hrát strukturovaný, disciplinovaný hokej. Z mého pohledu jsou ambice na medaili reálné.

Fajn, ale odolá defenziva se dvěma hokejisty z NHL náletu superhvězd typu McDavid, MacKinnon nebo Crosby?
To je pro mě největší otazník. Některé vaše beky až tak úplně dobře neznám. Ale jak jsem říkal, bude to stát na brankářích. A druhá věc? Přesilovky. Když se k nim dostanou, můžou z nich těžit kvůli Pastrňákovi. Speciální týmy pro vás budou obecně hrát zásadní roli, protože při hře pět na pět to pro proti silnějším zemím bude náročné.

Pozici jedničky by měl zaujmout Lukáš Dostál, hrdina zlatého mistrovství z Prahy. Co jste o něm vypozoroval za oceánem?
Moc se mi líbí jeho přístup. Působí jako tichý kluk, ale zároveň sebevědomý. Věří si. Jeho hra v Anaheimu byla posledních pár let pozoruhodná. Může to pro něho být zlomový moment, chytat na olympijských hrách je vzácné. Když mu to sedne, tak se o něm bude ještě dlouho mluvit.

Češi na druhou stranu sčítají ztráty, kvůli zranění v horní části těla padla účast Pavla Zachy. S ním realizační tým počítal do elitního útoku vedle Pastrňáka...
To musí bolet. Bohužel nejsou schopní ho nahradit podobně kvalitním hráčem. Není to jen o tom, že by byl na prvním centrovi, ale významnou roli by měl i na speciálních týmech. Někoho takového se nahrazuje těžko. Připomíná mi to situaci, kdy Kanada přišla o Braydena Pointa – taky by si odvedl práci ve všech možných situacích.

V součtu s absencí Filipa Chytila a Jiřího Kulicha už je to docela zásah, ne? V NHL má Česko kvůli nižšímu počtu hráčů svázané ruce.
Přesně tak. A proto cesta k medaili spočívá v tom, že musí zvítězit v některých utkáních na pár gólů. Hrát strukturovaně, jak to umí. Když se do toho opřou, bude frustrující proti nim hrát. Ale nemyslím si, že mají na to, aby ofenzivně přehráli Ameriku, Kanadu nebo Švédsko.

S Kanadou se střetnou rovnou na rozjezd turnaje. Čím by giganta mohli zaskočit?
Řeknu vám to takhle… Jestli se jim podaří dát první gól, pak by mohli v kombinaci s kanadskou frustrací zavětřit šanci. První branka bude hodně důležitá. 

V NHL prochází složitou sezonou útočníci Ondřej Palát nebo David Kämpf. V nároďáku přesto budou mít důležité role, zvládnou to?
Palátovi za mě trejd určitě prospěl. Byl to takový reset jeho kariéry v NHL. Pořád jde o chlapíka, co si sáhl na Stanley Cup, jeho vůdčí schopnosti a zkušenosti se budou hodit. Na mladší hráče by mohl přenášet klid. A Kämpf? Pro toho to je samozřejmě těžký rok, navíc se Vancouveru nedaří. Vlastně nevím, proč to v Torontu dopadlo tak, jak to dopadlo. Je to chytrý hráč. Olympiáda by pro něho svým způsobem mohla být vykoupení.

Na české trenéry jste si sesbíral reference?
Hlavního kouče Rulíka tolik neznám. Těším se, až ho uslyším hovořit. Ale dobře znám asistenta trenéra Tomáše Plekance. (usměje se)

Ano?
Vídal jsem ho v Montréalu, byl to hrozně chytrý two-way hráč. Nejsem vůbec překvapený, že se po kariéře dal na trenéřinu a jel na olympiádu. Jeho vidění hry a zkušenosti z dřívějších turnajů budou pro Česko klíčové. 

Plekanec ještě jako hráč pamatuje slavnou generaci, se kterou Česko na mezinárodní scéně vozilo pravidelně medaile. Co vy?
Když jsem dříve pokrýval mistrovství světa, tak jsem byl na všech od roku 2000 do roku 2005. Češi v té době byli na vrcholu, získali tři zlaté medaile po sobě. Opravdová velmoc – vybavuji si Roberta Reichela a celou generaci slavných hráčů. Trochu mě zaskočilo, že se pak český hokej ubíral spíš směrem dolů. Ale vidíte, že už se to zase obrací – na dvacítkách Česko šokovalo Kanadu tři roky v řadě. To je pro náš sport fenomenální. Myslím si, že žádná země nebenefituje z ruského zákazu víc než Česko. Připadá mi to skoro, jak kdyby zaplnilo místo, které odchodem Ruska vzniklo. 

Jak se díváte na ban Ruska z akcí IIHF?
Poslouchejte, tohle je velmi složitý problém. Rozumím tomu, proč si IIHF myslí, že by se toho stále nemělo účastnit. Opravdu je to vážná věc. Vím, že Mezinárodní olympijský výbor mluvil o tom, že by se pomalu mohli vracet zpátky. Ale z mého pohledu by proti tomu hlavně Finsko a Švédsko měly velké námitky. Na druhou stranu chápu, jak zklamaní jsou ruští hráči v NHL. Ostatní si na olympiádě plní sen a oni tady nemůžou být. 

Sedíme spolu v tiskovém centru Santa Giulia Arény, kolem jejího dokončení panovaly velké obavy. Nakonec to není tak zlé, co říkáte?
Upřímně jsem to tak dobré nečekal. Včera jsem na místě byl poprvé a zdá se mi, že za opravdu krátkou dobu stihli hodně práce. Vypadá to dobře. Včera jsem si povídal s kanadským GM Dougem Armstrongem, kterého arénou prováděli a říkal mi, že na něho udělala dojem.

Dáte mi svou olympijskou predikci, kdo si dojde pro zlato?
(odfoukne si) O tom jsem ještě nepřemýšlel. Těžko říct. Radši bych se toho zdržel. 

Tak jinak, na co jste v Miláně nejvíc zvědavý?
O tom jsem přemýšlel posledních pár týdnů. Ale na olympiádě skoro vždycky došlo na nějaké překvapení. Vzpomínám si na Salt Lake City v roce 2002, když Bělorusko vyřadilo Švédsko. To pro mě byl jeden z největších šoků v historii sportu. V Turíně, Vancouveru ani Soči nic takového nepřišlo. Mám takový pocit v břiše, že se dočkáme velkého překvapení, ať už to bude Česko, Švýcarsko nebo Německo. Přijde jeden šílený zápas.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter