NHL.cz na Facebooku
Rakušanům roste velká hvězda. Rossi v juniorce dominuje
21. března 2020, 10:00
David ZlomekRakouský sport je ve světě známý hlavně díky lyžování. V posledních letech jde u našich sousedů nahoru například také fotbal. Ale co hokej? I zde najdeme pár zajímavých jmen. Michael Grabner, Thomas Vanek či Michael Raffl jsou v NHL zavedenými jmény. Do několika let by k těmto borcům mohlo přibýt jméno Marco Rossi.
Rossi je osmnáctiletý talent hrající na pozici středního útočníka. Měří 176 centimetrů a váží 81 kilo, což z něj dělá jednoho z těch menších hráčů, kteří budou k dispozici. Možná i proto mu není predikována pozice v první pětce draftu, experti se totiž shodují na sedmém či osmém místě.
Poprvé na sebe více upoutal v sezoně 2017/18, kdy ve švýcarské lize do dvaceti let v dresu GCK Lions vstřelil 22 branek a přidal 29 asistencí. To vše stihl v 34 zápasech, potom byl vytáhnut do prvního týmu hrajícího nejvyšší švýcarskou soutěž. Tam se předvedl 7 body v 18 utkáních.
Po této zkušenosti se rozhodl, že od další sezony půjde hrát za moře. A v prvním ročníku v Ontarijské hokejové lize v barvách Ottawy 67´s se uvedl 65 body (29+36) v 53 utkáních, byl tak druhým nejproduktivnějším nováčkem, nicméně měl lepší průměr bodu na zápas než první Cole Perfetti. Na tuto jízdu navázal i v play-off, kde si držel podobnou produktivitu.
V této sezoně se pak rozjel naplno a je jedním z nejlepších hráčů vůbec. Za vše hovoří bilance 39 branek a 81 asistencí. Odehrál 56 utkání, což znamená, že průměrně v zápase zaznamenal 2,14 bodu. Úchvatné číslo. Je tak nejproduktivnější borec ze všech kanadských juniorek (WHL, QMJHL, OHL).
A co od něj vlastně čekat? Není překvapením, že doma je hlavně v útočné třetině, kde hledá spíše přihrávku než střelu. V čem se ale Rossi liší od jiných talentů, je jeho ochota chodit před bránu. Tam se chová velice přirozeně, díky čemuž střílí dost gólů z dorážek či po tečování puku. Nemá také problém chodit do soubojů u hrazení či rozdat pár tvrdých hitů. Jeho velikost tomu sice nenapovídá, ale dokáže být velice agresivní.
Můžeme vidět, že směrem do útoku problém opravdu nemá. Když přidáme k jeho skvělým přihrávkám i četnou střelbu, vyjde nám velmi těžko čitelný hráč. Tato vlastnost bude obzvlášť nebezpečná v přesilových hrách.
V obraně je také velmi dobrý. Většinou je tam, kde má být, jelikož si uvědomuje důležitost defenzivy. Ve svém pásmu také dokáže dobře předpovídat, což jenom dokazuje jeho vysokou herní inteligenci. Nedělá zbytečné věci a vždy to vypadá, že je o krok vepředu. Platí to samozřejmě i co se týče jeho útočných choutek, nicméně v obraně je to o to pozoruhodnější.
Tak kde je problém? Proč Rossi není predikovanou jedničkou?
Kromě velikosti, která hraje velkou roli, je jeho největší slabinou bruslení. To je aspekt hry, na kterém musí zapracovat nejvíc. Největším problémem je prvních pár kroků a s nimi spojené zrychlení. Skauti však zmiňují, že od přechodu do Kanady udělal velký posun. Zde by se hodilo zmínit, že například John Tavares vstupoval do ligy jako průměrný bruslař, ale zlepšoval se díky tvrdé práci.
Kdo si Rossiho vybere, neprohloupí. Jde o malého hráče, který je však nesmírně silný a bez větších problémů by měl v budoucnu hrát v prvním útoku jakéhokoliv týmu. Kromě toho, že přihrává téměř bezchybně, má také vynikající střelu zápěstím. A když to nejde technicky, jde před bránu, kde se bije o každý puk. Trenéři se také nemusí obávat, když je situace v obranném pásmu.
Brali byste Rossiho do svého týmu?
