NHL.cz na Facebooku
Skrytý poklad? Nejlépe skrytým tajemstvím je možná Barkov
20. ledna 2016, 16:30
David ZlomekDenis Potvin málokdy přenáší minulost do současnosti, ale když sleduje Aleksandera Barkova v zápase, nemůže si pomoci. Kapitán legendárního týmu New York Islanders přirovnal mladého hokejistu k Bryanu Trottierovi.
„Před chvílí jsem v televizi řekl, že mi Barkov připomíná Bryana Trottiera. Pak jsem se zamyslel: fakt jsem to teď řekl? Živě? Trottier?“ citoval Potvina deník Edmonton Journal. Pro ty, co by nevěděli: Bryan Trottier je legendárním centrem Islanders, který v jednom týmu hrál právě s Potvinem. To by nemuselo některým stačit, a tak nakoukněme na jeho statistiky. 1500 zápasů v NHL, v nich 1609 bodů (595+1014) – včetně play-off. Člen síně slávy, držitel několika rekordů Ostrovanů (např. nejvíce gólů) a jeho číslo je vyřazeno.
Potvin, jenž komentuje televizní zápasy Panthers, ví, jak dobrý byl jeho kamarád Trottier na obou koncích hřiště. Kdo si tiše buduje podobnou reputaci? Ano, Aleksander Barkov. Je jedním z nejlepších hráčů jednoho z nejlepších klubů NHL, navíc je mu teprve dvacet. Téměř dvoumetrový a metrákový borec má na křídlech z každého soudku něco – na jedné straně legendární Jaromír Jágr, na té druhé mladá krev Jonathan Huberdeau.
Barkov je z finského Tampere. Jeho předci ale pocházejí z Ruska, jak můžeme na jméně poznat. Jeho tatínek totiž hrál za finskou Tapparu, a tak se rodina v zemi tisíců jezer usadila. Zpátky ale k dvojce draftu 2013. Stal se nejmladším hráčem od roku 1967, který dal gól (18 let a 31 dnů), a taky je nejmladším hráčem, který kdy nastoupil do zápasu první finské ligy (16 let).
Věděl, že po loňské sezoně se musí zlepšit. V minulém ročníku totiž v 71 zápasech nasbíral slabých 36 bodů (16+20), navíc v statistice +/- byl -4. Letos se zlepšil, hodně. V šestatřiceti utkáních nakupil 28 bodů (12+16) a je +10, nesmíme také zapomenout na to, že dal čtyři vítězné branky, nejvíce z týmu. Ale je, dost možná, nejdokonalejším mladým hráčem v lize, co se týče hry bez puku.
„Vždycky jsem Barkova srovnával s Mariánem Hossou, skvělým obousměrným hráčem,“ řekl trenér Floridy Gerard Gallant. „Někdy nám ukáže nějaké neuvěřitelné kličky a triky, jindy, kdy není výrazný v ofenzivě, nedělá žádné chyby v obraně. Být tak velký, silný a schopný je pro dvacetiletého kluka neuvěřitelné. Vždycky, když vidíte mladíky, zároveň vidíte trenéry, jak říkají, že není dobrý v obraně. U Barkieho to neplatí. Zřídkakdy, velmi zřídka, mohu říci, že udělal chybu v našem pásmu,“ chválil Gallant.
Napadat se Barkov naučil už jako mladý. „Rád hraju v útočném pásmu, ale nerad dostávám góly… Vždycky jsem se cítil dost špatně, když jsme dostali. Někdy bych hrál celý zápas v našem pásmu,“ nechal se slyšet Barkov, který ví, že to, co většině dětí vykouzlí úsměv na tváři, je gól. „No, já byl trochu jiný. Ještě ve Finsku jsme měli dobrý tým, dokázali jsme soupeře přestřílet třeba 20:0, ale myslím, že mi hodně pomohl taťka – ve hře bez puku. Měl dlouhou kariéru a byl stejným hráčem jako já,“ povídal.
„Když věci nejdou dobře a jsem v mé třetině, defenzivní povědomí pomáhá. Vím, co dělat. Nemusím tam bruslit dokola, snažím se hrát chytře,“ pokračoval Aleksander, jenž podstatnou část svého času trávil tím, že sledoval centry, kteří hrají podobně – ano, mluvíme o těch, co se rok co rok ucházejí o trofej pro nejlépe bránícího útočníka. „Jasně, Jonathan Toews, Anže Kopitar, Patrice Bergeron. Líbí se mi, jak hrají. Myslím, že se mi prostě líbí být tam, kde je puk. Pokud je to v útoku, skvěle. Jestli je to v obraně, líbí se mi tam být,“ vysvětloval.
„Barkov? Docela dobře schované tajemství,“ řekl Todd McLellan, trenér Oilers, který ho nevídá tak často, protože trénuje tým ze Západu, ale na videu je jeho hra na obou stranách kluziště výrazná. „Boduje, hraje dobře v obraně, řídí první přesilovou formaci. Má vliv v každém zápase,“ uvedl.
Co myslíte, bude pokračovat v dobrých výkonech a dosáhne jednou na Selke Trophy?
