18. prosince 2014, 12:30
Jiří LacinaZatímco svět stojí podle mnohých na začátku nové studené války a v Evropě a Spojených státech sílí protiruské nálady, v NHL funguje vše jako obvykle. Kosmopolitní podnik, který zaměstnává hokejisty různých národností, budiž nejlepším příkladem, že vzájemná shoda je vždycky možná. Pokud lze na někom to tvrzení vyjádřit takřka dokonale, pak na internacionálním útoku St. Louis.
Trio Schwartz – Lehterä – Tarasenko je skutečnou bombou probíhajícího ročníku. Kanaďan, Fin a Rus si navzdory faktu, že každý pochází z jiné země a primárně hovoří jiným jazykem, rozumí skvěle. Týmovou produktivitu Blues doslova válcují, v té ligové vyskočil Vladimir Tarasenko po úterním hattricku už na čtvrté místo a na slavného krajana Malkina ztrácí pouhý bod.
Přemluvte už někdo toho Lehteru!
Klíčový byl podpis finského centra. Nejstarší ze zmíněného tria, šestadvacetiletý rodák z Helsinek, byl draftován St. Louis už v roce 2008, do NHL se ale nehrnul. Dlouho hrál doma ve Finsku, pak odešel do Kontinentální ligy. Tam působil v Lokomotivu Jaroslavl a Sibiru Novosibirsk, kde strávil rok po boku Tarasenka. Hádejte, kdo měl z jeho příchodu do St. Louis největší radost?
Tarasenko si Lehterou rozuměl už v Rusku a nepochyboval, že úspěšnou spolupráci rychle oživí. Fin si dával s odchodem za Atlantik na čas, podle názoru trenéra Hitchcocka měl odejít mnohem dřív. „Docela upřímně, už před pár lety,“ řekl kouč po Lehterově čistém hattricku Buffalu. Nakonec se nechal přemluvit a Blues věděli, že dvě třetiny super formace jsou pohromadě. Zbývalo najít třetí díl skládačky.
Někoho stejně pracovitého a univerlního jako byl v KHL Fin Jonas Enlund. Volba nakonec padla na Jadena Schwartze. Šestadvacetiletého Fina s třiadvacetiletým Rusem tak doplnil dvaadvacetiletý Kanaďan. Přestože trenér Blues rád míchá sestavou a zmíněné trojka takto nenastupuje neustále, hrají spolu dost často a dobře na to, aby pro ně už novináři vymysleli přezdívku. „STL line“ budiž s ohledem na klub docela vtipnou volbou.
Správné návyky a vysoká herní úroveň
Ve čtvrtek platilo, že 38 z 94 branek Blues dala jen tahle formace. U dalších gólů asistovali. Dokonale ovládli několik zápasů. Jen Tarasenko nastřílel letos už dva hattricky (pokaždé přidal asistenci). Šestkrát byl vyhlášený první hvězdou utkání! Schwartz nastřílel hattrick jednou, třikrát byl nejlepším hráčem večera. Lehterä nastřádal tři branky v již zmiňovaném duelu s Buffalem.
Najděte v NHL jiný útok, který by už v necelé půlce listopadu mohl ohlásit, že všichni jeho hráči mají po hattricku. Další takový nenajdete. Po patnácti utkáních měla tahle formace na kontě 44 procent, tedy skoro polovinu, všech kanadských bodů St. Louis! Ještě v polovině prosince je to parádních 35 procent. Aspoň jeden bod má přitom v tomhle mužstvu na účtě 22 hráčů.
„Mají úspěch, protože jsou šikovní a protože hrají správným způsobem,“ chválil elitní lajnu po listopadovém duelu s Buffalem trenér Hitchcock. „Když hrajete, jak máte, a přidáte k tomu odpovídající úroveň dovedností, nemá to chybu.“
Vynikající výkony elitní formace drží Blues na druhém místě Centrální divize, třetí příčce Západní konference. Vyjma rozpačitého začátku sezóny St. Louis prakticky nemělo hluché období. Skvělé výkony prvního útoku zcela eliminovaly fakt, že mužstvu zpočátku chybělo několik hráčů, mezi jinými posila Paul Stastny, David Backes, TJ. Oshie nebo Joakim Lindström.
„Tvoří hru, hrají tvrdě, napadají, vrací se pro puky,“ říká na adresu rusko-finsko-kanadského tria Alexandr Steen, který si se všemi třemi hokejisty v průběhu sezóny aspoň krátce zahrál. „Hodně jejich šancí přichází po skvělém napadání a nachytání soupeře nepřipraveného. Je to energická trojka, která hraje s obrovským nadšením a je za to odměňována. Hodně nám pomáhají.“
Přej a bude ti přáno
Porozumění na ledě vyplývá z respektu, který k sobě chovají mimo led. Tarasenko a Lehterä jsou velcí kamarádi, žijí ve stejném domě. Postupně se mezi nimi vytvořilo přátelské pouto, které dovedou výborně přenést na led. „Je to pro mě důležité,“ cituje Tarasenka server nhl.com. „Když hrajete s kamarádem nebo někým blízkým, všechno je snazší, protože spolu trávíme hodně času.“
„Hodně se bavíme. Bojujeme jeden za druhého,“ pokračuje Rus. „Určitě je lepší hrát s chlapem, který je současně vaším přítelem. Dost spolu o naší hře mluvíme. Máme čas si určité věci naplánovat. Makáme jeden pro druhého. Je mi jedno, jestli jdu forčekovat já nebo on. Neřešíme, kdo dá zrovna gól. Když přejete ostatním, bude přáno i vám.“
Z těch slov trochu mrazí. Stačí je konfrontovat se současnou napjatou mezinárodní situací, kde hraje Rusko jednu z hlavních rolí. Finsko si se Sovětským svazem už za Stalina užilo svoje, podobně jako o pár desítek let později Československo. Ruku na srdce, velká východní země u nás od té doby není zrovna v oblibě. Tarasenko s Lehterou jsou ale ti nejlepší kamarádi.
„Pomůže vám, když svého spoluhráče ze soukromí dobře znáte,“ přikyvuje Fin. „Trávím s ním spoustu času. Poznám, jak se cítí. Kdy je otrávený, kdy má dobrou náladu. V Rusku jsme měli v lajně Enlunda, jehož styl by podobný jako Schwartzův. Stejný typ tvrdě makajícího kluka. Dobré bruslení, dobrá střela. Také on nás výborně doplňuje. Je snadné s ním hrát.“
Schwartz je prototypem nesobeckého hráče, stejně jako jeho parťáci z útoku. S takovou mentalitou je radost vzájemnou souhru sledovat. „Je mi úplně jedno, kdo zrovna skóruje, radost mám vždycky,“ ujišťuje Kanaďan, který bude podle aktuálních zpráv kvůli zranění nohy svému týmu nějakou dobu chybět. „Všichni makáme, vytváříme si šance. Úspěchem se nesmíte moc opájet. Každý zápas je nový, je třeba být připraven. Jen proto, že vám jedno utkání vyšlo, nemusí vyjít další.“
Chceš šance, napadej
Trenérská strategie Kena Hitchcocka rozhodně nepatří mezi ty snadno vstřebatelné, pokud se ale přizpůsobíte, vytěží z toho každý jednotlivec i tým. A zmíněná trojka se chytila dokonale. „Útok je útok, oni si šance nepochybně vytvořit umí,“ chválí internacionální trojku zkušený kouč. „Je to ale jejich napadání, u kterého začínají ofenzivní možnosti. Získávají puky a jsou dost šikovní, aby akce dohráli, proto se jim daří.“
„Drží se konceptu. Lehterä organizuje hru celé lajny, hraje odpovědně, oběma otevírá prostor. Jsou šikovní, to jistě, ale bez pracovní morálky by to nestačilo. Věc, která je v mých očích činí efektivními, je způsob, jakým napadají ve středním pásmu. Získávají puky, dostávají se do brejků, výborně kombinují,“ zakončuje hodnocení nejlepšího útoku současné NHL Ken Hitchcock.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz
© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.