NHL.cz na Facebooku
Tomášek a další evropští králové bez koruny NHL
30. prosince 2025, 18:49
Josef PotůčekNa papíře to dává smysl. Hvězda přední evropské ligy, lídr její produktivity, hráč v nejlepších letech. Když někdo takový projeví touhu zkusit NHL, tamní funkcionáři zpozorní. Jenže realita nejlepší hokejové soutěže světa bývá neúprosná. David Tomášek není první — a zdaleka ani poslední — evropskou hvězdou, která zjistila, že sláva z domova se v zámoří nepřepočítává.
David Tomášek: MVP ze Švédska vs. realita NHL
Devětadvacetiletý pražský rodák přišel za Velkou louži jako hotový hráč. Ve švédské Elitserien byl v loňském ročníku nejproduktivnějším hráčem, ještě rok předtím jejím nejlepším střelcem. Pochopitelně, na ledě dostával hodně prostoru, mohl tvořit, zpomalovat, zrychlovat, improvizovat.
V Edmontonu ale přišla jiná role. Ve 22 zápasech NHL nasbíral 5 bodů (3+2). Čísla, která vám neotevřou dveře k větší důvěře. V sestavě plné nadupaných bruslařů a fyzických křídel se jeho hra zmenšila. Tomášek nebyl špatný. Jen nebyl tím, čím byl v Evropě.
Jeho příběh se v mnohém podobá těm, které v zámoří zapsali hráči jako Joakim Lindström, Petteri Nummelin, Janne Ojanen, Vadim Šipačov, ale třeba i jeho krajani Roman Červenka nebo ještě dříve Jiří Dopita a mnozí další. Tomášek není výjimkou, je jen dalším článkem v dlouhém řetězci.
Švédský kanonýr, který nedostal prostor
Joakim Lindström patřil ve Švédsku k obávaným snajprům. Silný na puku, produktivní, respektovaný. V NHL ale odehrál jen 54 zápasů s bilancí 12 bodů (6+6).
Problém?
Nebyl dost tvrdý a agresivní na třetí čtvrtou lajnu. A nebyl dost privilegovaný na první dvě. Byl přesně tím typem hráče, který je v Evropě králem a v NHL hraje bez jasné identity.
Petteri Nummelin, obránce, který přišel až příliš pozdě
Ve Finsku i Švýcarsku byl Nummelin elitním ofenzivním zadákem. Přesilovky řídil s klidem šachového velmistra, při rozehrávce neztrácel puk.
Do NHL se ovšem dostal až ve 31 letech a tamní prostředí mu vzalo to, na čem jeho hra stála - čas. Klid byl v Evropě jeho zbraní. V NHL se změnil v problém. Hra byla rychlejší, tvrdší, neúprosnější.
Za Columbus a Minnesotu odehrál 139 utkání, ve kterých nastřádal 45 bodů (9+36). Čísla nikterak katastrofální, ale ukazující realitu: už nebyl tím, kdo tvoří hru. Stal se tím, kdo se snaží ustát tempo, pokrýt prostor a neztratit puk. Jeho silná stránka — klid a přehled — se v NHL vytratila.
Zámořská epizoda finské legendy
Janne Ojanen je v Zemi tisíců jezer dodnes obrovský pojem. V NHL přitom v dresu New Jersey Devils odehrál jen 61 střetnutí.
Nebyl pomalý. Nebyl zbytečný. Jen nebyl potřeba tak, jak byl zvyklý. NHL nepotřebovala jeho vizi - potřebovala okamžitý výkon v jasně dané roli. A tu on nenabídl.
Český král bodování a jeho krátká zámořská štace
Český příklad? Roman Červenka. V KHL a Evropě dlouhodobě elitní centr, tahoun reprezentace, který se do NHL dostal až ve 27 letech. Za Calgary odehrál 39 zápasů, ve kterých zaznamenal 17 bodů (8+9). Solidní čísla, přesto se rozhodl pro návrat.
Slávistický odchovanec byl typickým příkladem hráče, který nechtěl být hokejovým dělníkem. NHL mu přitom jinou roli nabídnout nemohla.
Vadim Šipačov: extrémní případ
Král ruské KHL, tvůrce hry světové úrovně. V NHL? Tři zápasy, jediná asistence. V jeho případě nešlo o hokejové dovednosti, ale o neochotu obou stran přistoupit na kompromis. NHL chtěla jeho přizpůsobení a Šipačov zachování identity. Dva světy se minuly.
Společný jmenovatel
Všechny tyto hráče (a celou řadu dalších) pojí stejné: přišli v pozdějším věku a ze středobodu hry se dostali na její okraj.
Nešlo o talent. Nešlo o odvahu.
Šlo o to, že NHL neodpouští čekání na přizpůsobení, zvlášť u hráčů, kteří už nejsou projektem, ale hotovým produktem.
Tomášek mezi nimi
David Tomášek dnes patří přesně do této skupiny. Ne mezi neúspěšné, ale mezi ty, kteří narazili na jiný ekosystém. Jeho stopa v Evropě je hluboká a jeho pokus prorazit v NHL byl odvážný.
A možná právě to je pointa.
Ne každý příběh musí skončit triumfem, aby byl hodnotný. Někdy stačí, že se ten příběh vůbec mohl stát.
