28. června 2025, 16:05
Tomáš ZatloukalVůbec poprvé v patnáctiletých dějinách ceny pro generálního manažera sezony se přihodilo, aby se někdo radoval potřetí. Jim Nill navíc slaví třikrát po sobě, poté co dallaské Hvězdy vždy postoupily do finále Západní konference. Tam pro ně sice pokus o zisk Stanley Cupu, na který v Texasu čekají od roku 1999, vždy skončil, ale to už nemohlo na Nillově úspěchu nic změnit. O vítězi se totiž hlasuje právě po skončení druhého kola play-off.
Po postupu do finále Západní konference a s rozjetým Finem Mikko Rantanenem favorizoval Stars na zisk stříbrného poháru leckdo.
Jenže edmontonští Olejáři po roce opět vystavili partě kolem kapitána Jamieho Benna (už jste zachytili, že se svým osudovým klubem čerstvě podepsal novou smlouvu? Čtěte Milion, nebo čtyři? Benn pokračuje v Dallasu, smlouvu šperkují bonusy | NHL.CZ) stopku.
Dokázali zkrotit Rantanena i celou finskou flotilu, Dallas vysoce pravděpodobně potopil rozkol mezi trenérem Peterem DeBoerem a kabinou, který vygradoval šokujícím střídáním Jakea Oettingera v rozhodující šesté partii.
DeBoerovi tento krok, a zejména pak jeho kontroverzní obhajoba na tiskové konferenci, vynesl padáka. Mančaft za ním od jisté chvíle už nešel, jakoby náhle přestal v sérii o Clarence S. Campbell Bowl hrát.
Má se za to (soudě dle zámořských zdrojů), že se kádr proti němu obrátil zády, poté co nesouhlasil s DeBoerovým řešení vícero situací během rundy s Edmontonem.
Dál tak šli Oilers.
Přičítat neúspěch, kterým s ohledem na velké posilování bylo cokoliv jiného než zisk hokejového grálu, Nillovi?
Naopak, ten si zaslouží chválu za vícero kroků. Rantanen se mu povedl, ve vyřazovacích bojích vyhrál pro Stars sám i sobě pár zápasů a v případě prvního kola s coloradskými Lavinami rozhodl i celou sérii.
Zazářil proti svým ještě nedávno spoluhráčům v partii číslo 7 hattrickem. Magická podívaná, kterou redakční kolega Jiří Lacina přirovnal k legendární garanci Marka Messiera a jeho následné show (POHLED: Ryzí hokejové zlato. Jak se Rantanen vyrovnal Marku Messierovi | NHL.CZ).
Nill přivedl v průběhu sezony také Mikaela Granlunda, který obstál a zaujal galapředstavením proti Winnipegu, kdy coby spíše sváteční střelec dal tři góly, či Codyho Ceciho.
Opět udělal mnohé pro to, aby zmaximalizoval týmové šance na úspěch, Jenže Dallas srazila nerozehranost klíčových opor (během vyřazovacích bojů se vraceli po zranění Miro Heiskanen a Jason Robertson) i DeBoer.
Každopádně kdo ví, jak by hlasování o držiteli Gregoryho trofeje skončilo, kdyby se hlasy odevzdávaly později. Možná by 17 prvních míst neposbíral Nill, ale floridský fukcionář Bill Zito.
Ten skončil druhý, na nejprominetnějším fleku se na lístcích ocitl 12krát.
Bývalého skauta to ale nejspíš mnoho netrápí, vždyť druhé léto za sebou slaví se stříbrným pohárem. Třetí byl Kevin Cheveldayoff z Winnipegu, jeho šampiony základní části vyřadili Stars ve 2. kole. A to rozhodlo…