20. srpna 2025, 14:00
Tomáš ZatloukalLane Hutson? To on porazil Macklina Celebriniho, loňskou jedničku draftu, a získal Calderovu trofej pro nejlepšího nováčka NHL. A právě k němu mířila velkolepá poklona od montrealské legedy Serge Savarda, že Canadiens neměli tak talentovaného hokejistu od časů „Blonďatého démona” Guye Lafleura. Těšili jste se na drobného, ovšem tuze šikovného Američana na olympiádě? V tuhle chvíli má k nominaci daleko. Nedostal pozvánku do orientačního kempu, na rozdíl od 16 (!) vyvolených beků.
USA čekají na zlato od roku 1980.
Od ikonického Zázraku na ledě.
A i tentokrát, slovy Herba Brookse, nehledají ty nejlepší hráče, ale ty správné. A tak mezi pozvanými na akci, kterou hostí mezi 26. a 27. srpnem Plymouth, míří Neal Pionk, Jackson Lacombe či Noah Hanifin, zatímco Hutson má smůlu.
Neznamená to sice, že má cestu na olympijské hry zcela zavřenou cestu, nicméně je to jasný signál, že Amerika v tuto chvíli preferuje jiné zadáky.
Zkušenější. Urostlejší. Lepší směrem dozadu.
Kdo dál je v oné šestnáctce? Pochopitelně esa jako Adam Fox, Quinn Hughes, Jaccob Slavin, Zac Werenski, Charlie McAvoy či Jake Sanderson. Už jen tahle šestka by byla defenzívou snů.
Pak třeba Brock Faber, druhý z Hughesů Luke, Seth Jones nebo Brady Skjei. Dostalo se i na Ryana McDonagha, Alexe Vlasice a Bretta Pesceho.
Ta konkurence je neskutečná. Připočtěte si Hutsona v záloze.
Co na tom, že ukončil 53 let dlouhé čekání Habs na držitele Calderovy ceny (navázal právě na Lafleura), roztrhal montrealské nováčkovské rekordy Chrise Cheliose a pomohl tradičními klubu konečně zpátky do play-off? V tento okamžik je nadbytečný.
Vynechat plejera tak vytříbených kvalit, to je skutečný luxus.
Takový snad nemá žádná jiná země, ani arcirivalové z Kanady či Švédsko, které je proslulé znamenitými obránci a dost jich přiveze i v únoru do Milána. Ostatně v nedávno uveřejněném žebříčku na NHL.com 20 top borců na tomto postu najdete hned osm zástupců Spojených států (včetně Hutsona).
Náš nároďák může jen tiše závidět.
Vždyť český tahoun Filip Hronek by si patrně za ani jednu z vyjmenovaných velmocí nezahrál. A Hutson by v Rulíkově kádru nepochybně skončil v první brázdě.
Nemá si cenu nic nalhávat, taková je rovnováha sil.
Ale kouzlo krátkodobého turnaje je v aktuální formě, partě i štěstí. A třeba Radko Gudas, který bude jedním z šéfů zadních řad i celé kabiny věří, s živou vzpomínku na zlaté MS 2025, že můžeme zopakovat Nagano.